Autor: PRÁVNÍ PORADNA

Vítejte v Právní poradně V dnešní době je právo všude kolem nás – ve smlouvách, které podepisujeme, v pracovních vztazích, které uzavíráme, i v…

Více o autorovi

V Evropské unii se prosazuje koncept jednotné digitální identity („Regulation (EU) 2024/1183“), který má být dostupný všem občanům a rezidentům — v praxi formou tzv. digitální peněženky (wallet), jež umožní ověřování totožnosti a sdílení ověřených atributů napříč státy. Wikipedia+1 Tento článek nabízí vyvážený rozbor právních aspektů takového kroku i z hlediska demokracie — zejména s ohledem na otázku : nakolik je rozumné, že tak zásadní systém organizace společnosti nebyl v žádném členském státě EU přímo schválen referendumem či masovou veřejnou konzultací.

Legislativní rámec a status

Základem je nařízení Regulation (EU) 910/2014 (eIDAS), jež již zavádělo elektronickou identifikaci a důvěryhodné služby v EU. Wikipedia+1 Následně bylo v roce 2024 přijato nové nařízení, které řeší jednotné evropské digitální identity a ukládá členským státům povinnost nabídnout aspoň jednu takovou peněženku. European Commission+1 Peněženka umožní ukládání a sdílení údajů — například čísla, data narození, ale i profesních oprávnění či řidičského průkazu — a to v rámci navzájem uznávaného systému. Wikipedia Tento krok znamená právní i technickou proměnu: od prosté identifikace k využití digitálních práv a služeb. lawandtech.eu

Z demokratického hlediska není rozhodnutí o takovém systému doprovázeno referendum či širokou veřejnou diskusí v každém státě – jde o rozhodnutí přijímané na úrovni EU institucí (Komise, Parlament, Rada). Otázka tedy zní: znamená to posun moci od občana k instituci EU, a jak je to slučitelné s principy demokracie?

Výhody a právní přínosy

Digitální ID přináší řadu významných výhod. Právně to znamená zjednodušení procesu ověřování totožnosti při využití veřejných i soukromých služeb — například při žádosti o státní podporu, bankovní služby či vzdělávání v jiném členském státě. European Commission+1 Právní jistota pro občany i firmy roste díky jednotným standardům pro identifikaci, autentizaci a sdílení údajů. Dále je legislativně zakotvena ochrana údajů, uživatelská kontrola nad tím, co se sdílí, a možnosti využití v mezistátních případech. EUR-Lex

Pro veřejnou správu je přínosem snížení administrativní zátěže, lepší interoperabilita mezi státy, vyšší mobilita pracovních sil i lepší přístup k digitálním službám. Z právního hlediska znamená systém i možnost účinnějšího boje s podvody, lepší ověření osob a důvěryhodné transakce napříč hranicemi.

Rizika a právní limity

Na druhé straně se objevují značná rizika. První právní otázkou je ochrana osobních údajů. I když legislativa klade důraz na uživatelskou kontrolu, sdílení identifikačních a atributových údajů napříč státy zvyšuje riziko zneužití či úniku. lawandtech.eu Dále vyvstává otázka proporcionality a účelu — zda a jak budou údaje využívány, kdo bude mít přístup, a zda občan bude mít skutečnou možnost volby či bude systém fakticky nutností.

Z hlediska demokracie je klíčovou výzvou transparentnost a participace. Zásadní systém, který ovlivní to, jak občan identitu využívá v digitálním prostoru, nebyl přímo podroben hlasování občanů. To vyvolává otázku legitimity — zda bylo možno dostatečně diskutovat, informovat a získat souhlas veřejnosti s tímto krokem. Dalším rizikem je možnost „digitálního profilu“ občana, sledování aktivit či sdílení údajů mezi veřejným a soukromým sektorem, což může narušit autonomii jedince či svobodu volby.

Demokracie a legitimita rozhodnutí

Z teorie demokracie vyplývá, že změny zásadní pro fungování společnosti by měly být podrobeny veřejné diskusi či referendu, respektive měly být transparentně přijaty vládou či parlamentem s účastí občanů. V právním řádu EU však legislativní postup spočívá v iniciativě Komise, následné schválení Parlamentem a Radou, bez přímého hlasování občanů. To může vést k situaci, kdy občan má méně přímý vliv na technologicko‑legislativní změny, než na tradiční zákony.

Zástupci občanské společnosti upozorňují, že i když bude používaní peněženky dobrovolné, tlak sociálních institucí nebo trh může vést k faktické nutnosti jejího využití. Pokud stát nebo podniky možnost využití „analogově“ výrazně ztíží, může docházet ke zúžení svobodné volby uživatele či k nerovnému přístupu. Tato otázka je zásadní pro zachování demokratických principů, jako je rovnost, spravedlnost a kontrola moci.

Právní kontrola a ochrana práv uživatelů

Právní rámec obsahuje mechanismy ochrany. Například směrnice a nařízení stanovují požadavky na povolování, bezpečnost a interoperabilitu systému. European Commission Dále je nutné, aby nacionalní orgány dohlížely na dodržování systémů ochrany dat, a aby existovala možnost opravného prostředku pro občany (např. náprava v případě chybné identifikace nebo zneužití). Z  hlediska demokracie je důležité, aby fungovala odpovědnost jak veči uživateli, tak ze strany veřejné správy a technologických provozovatelů.

Technické standardy (např. pro interoperabilitu, bezpečnostní architekturu) byly zveřejněny Evropskou komisí a musí je respektovat členské státy. Wikipedia Právní experti upozorňují, že volba technologie, způsob certifikace a správy může mít významné dopady na ochranu práv a svobod. arXiv

Digitální identita v EU představuje významný právní a technologický krok k moderní, propojené a efektivní identitě občanů v digitálním věku. Z právního hlediska nabízí nové možnosti pro ověřování a sdílení identity, pro poskytování služeb a pro mobilitu v rámci Unie. Z demokratického hlediska však vyvstávají zásadní otázky: nebyla-li veřejnost přímo zapojena do rozhodnutí, nakolik je systém veden transparentně a zda zůstává svobodná volba občana.

Klíčem pro zachování rovnováhy je, aby implementace byla dobrovolná, aby byla zaručena kontrola uživatele nad svými údaji, aby existoval účinný dohled a náprava a aby systém respektoval základní hodnoty EU – lidskou důstojnost, demokracii, právní stát a ochranu osobních údajů. Pokud tyto podmínky budou dodrženy, může digitální ID skutečně sloužit pro lepší život v digitální Evropě — aniž by byla ohrožena práva a svobody občanů.