Právní novinky v ČR od 1. 1. 2026: Imigrační a pobytové právo, kriminalizace a regulace určitých činností
![]()
Autor: PRÁVNÍ PORADNA
Vítejte v Právní poradně V dnešní době je právo všude kolem nás – ve smlouvách, které podepisujeme, v pracovních vztazích, které uzavíráme, i v…
Rok 2026 přinesl v České republice zásadní legislativní změny v oblasti imigračního a pobytového práva i trestního práva týkajícího se kriminalizace a regulace vybraných chování. Tyto novely reagují na dlouhodobé výzvy spojené s migrací, integrací cizinců, digitalizací veřejné správy i modernizací trestního systému. Nové právní úpravy vstoupily v platnost k 1. 1. 2026 a mají dlouhodobý dopad na cizince, úřady, právní praxi i veřejnost.
1. Nový zákon o pobytu cizinců a digitalizace řízení
1.1. Přijetí nové komplexní úpravy pobytu cizinců
K 1. 1. 2026 vstoupil v platnost zcela nový zákon upravující vstup a pobyt cizinců na území ČR, který nahrazuje starou fragmentovanou legislativu složenou z více než 70 dílčích změn. Tato reforma představuje největší revizi imigračního režimu za poslední dvě desetiletí. Nový zákon byl vypracován Ministerstvem vnitra a schválen vládou a parlamentem s cílem zpřehlednit, zjednodušit a modernizovat právní prostředí pobytu cizinců.
Hlavním cílem je eliminovat komplikovanou a nepřehlednou strukturu předchozí úpravy a nahradit ji jedním zákonným rámcem, který jasně stanoví podmínky vstupu, pobytu, změny účelu pobytu, prodloužení pobytu a práva a povinnosti cizinců v ČR. Nový zákon klade důraz na právní jistotu a konzistentní výklad pravidel, čímž usnadňuje orientaci jak úředníků, tak samotných cizinců.
1.2. End‑to‑end digitalizace pobytových procesů
Jedním z klíčových rysů nového zákona je úplná digitalizace pobytového řízení, která byla spuštěna zároveň s jeho účinností. Od 1. ledna 2026 funguje nový integrovaný informační systém pro cizince, který umožňuje vést celý proces online prostřednictvím tzv. „Foreigner Account“ (elektronického účtu cizince). Tento systém integruje podání žádosti o víza, žádosti o povolení k pobytu, nahrávání příloh, platby správních poplatků i oznamování změn adresy. Úřední komunikace je výrazně zjednodušena a zrychlena, což by mělo snížit administrativní zátěž jak pro žadatele, tak pro úřady.
Nový elektronický systém také zlepšuje transparentnost řízení: cizinec může sledovat stav svého případu online a úřad má k dispozici centrální databázi, která usnadní kontrolu podmínek pobytu a evidenci osob. Tato digitalizace je rovněž propojena s elektronickou identitou, což výrazně eliminuje nutnost fyzických návštěv úřadů.
1.3. Jasná definice práv a povinností garanta pobytu
Novela zákona rovněž jasně stanoví práva a povinnosti tzv. garanta cizincova pobytu — osoby nebo subjektu (např. zaměstnavatele, vzdělávací instituce, výzkumné organizace), který zaručuje důvod pobytu a jeho dodržování. Z hlediska práva to znamená, že garant nese odpovědnost za to, že cizinec skutečně plní účel pobytu, nepřekračuje jeho rozsah a dodržuje zákonné povinnosti. Tento prvek je klíčový zejména u dlouhodobých pobytů a pobytů za účelem zaměstnání či studia, kdy garant zajišťuje vazbu cizince na právní řád ČR.
1.4. Registrace občanů EU a příprava na další změny
Další významnou úpravou, která vstoupí v účinnost od roku 2026 je dobrovolná registrace občanů EU při pobytu delším než 90 dní, která se má od roku 2027 stát povinnou. Tato změna má významný dopad na veřejné správní služby, protože umožní úřadům lépe plánovat infrastrukturu — např. školství, zdravotnictví či sociální služby — s ohledem na skutečné počty zahraničních obyvatel ve městech a regionech.
Tento krok reflektuje trend evropských zemí ke komplexnějšímu vedení evidence osob, které dlouhodobě pobývají na jejich území, a přispívá k lepší koordinaci s ostatními členskými státy EU.
2. Zpřísnění azylových a migračních pravidel
2.1. Novela azylového zákona a migrace
V roce 2025 Sněmovna schválila novelu azylového zákona, která se částečně opírá o Unijní migrační pakt a přináší zpřísněná pravidla pro migranty, kteří chtějí požádat o mezinárodní ochranu v ČR. Ačkoliv novela ještě musela projít Senátem a být podepsána prezidentem, byla navržena s účinností právě k 1. 1. 2026.
Mezi hlavní navrhované změny patří možnost, že cizinec, který spáchá tři přestupky během 12 měsíců, může přijít o své oprávnění k pobytu. To má sloužit zejména k zvýšení právní jistoty a bezpečnosti na vnitřním trhu, a současně jako nástroj k omezení zneužívání pobytových práv ze strany osob, které opakovaně porušují veřejný pořádek nebo zákony.
Další změny v azylovém systému se soustřeďují na urychlení procesů vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu, přičemž se posiluje dozor nad pohybem žadatelů uvnitř ČR a jejich přístup na trh práce a sociální dávky je více regulován než dosud. Cílem je zároveň zabránit dvojímu podávání žádostí a zamezit situacím, kdy cizinec podává žádost opakovaně bez nových skutečností.
3. Modernizace trestního práva a kriminalizace vybraných činností
3.1. Rozsáhlá novela trestního zákoníku
K 1. 1. 2026 vstoupila v platnost jedna z nejzásadnějších reforem českého trestního práva za posledních 15–20 let — novela zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Tato úprava, která byla schválena Poslaneckou sněmovnou i Senátem v průběhu roku 2025, míří na modernizaci trestního systému, přizpůsobení současným společenským potřebám a racionalizaci sankcí.
Cílem novely je poskytnout soudům větší flexibilitu při ukládání trestů, zvýraznit význam alternativních trestů a peněžitých sankcí a snížit počet vězněných osob za méně závažné trestné činy. Díky tomu může být trest odnětí svobody nahrazen například peněžitou sankcí nebo obecně prospěšnými pracemi, pokud to povaha činu dovolí.
3.2. Změny v kriminalizaci drog a polehčující okolnosti
Jednou z nejvíce medializovaných částí novely je změna přístupu k držení a pěstování konopí. Od 1. 1. 2026 je v ČR legálně dovoleno, aby osoby starší 21 let pěstovaly až tři rostliny konopí pro vlastní potřebu a měly doma až 100 gramů sušeného konopí, přičemž v přiměřeném množství na veřejnosti (25 g) je držení rovněž povoleno. Komplexní prodej a distribuce i nadále zůstává trestná.
Tento přístup zároveň znamená rozdělení sankcí:
-
držení nad 100 g nebo pěstování více než tří rostlin pro vlastní osobu je trestná činnost s přísnějšími následky,
-
držení 100–200 g nebo 4–5 rostlin je od 1. 1. 2026 klasifikováno spíše jako přestupek, s možností uložení pokuty, než trestný čin.
Tyto změny reflektují širší trend reformy drogové politiky v Evropě a posun od přísné kriminalizace k regulovanému přístupu na úrovni osobní spotřeby a léčebného využití, přičemž se stále zachovává zákaz komerčního prodeje nelegálních omamných látek.
3.3. Další změny v trestním právu
Další oblasti trestního práva, které novela modernizuje, zahrnují:
-
rozšíření okruhu alternativních trestů a upuštění od automatických trestů odnětí svobody u méně závažných činů,
-
posílení role peněžitých a majetkových sankcí náhradním způsobem trestu, které mohou být pro některé pachatele efektivnější než krátkodobé vězení, a
-
přizpůsobení sankcí novým typům kriminality, včetně trestání zneužití moderních technologií (např. deepfake a kybernetické manipulace), přičemž se klade důraz na proporcionalitu trestu vzhledem k závažnosti jednání.
4. Dopady a výzvy nové právní úpravy
4.1. Dopady pro cizince a veřejnou správu
Nový zákon o pobytu cizinců a digitalizace celého procesu představují významný krok směrem k moderní imigrační správě. Cizinci nyní mohou žádat o povolení, obnovy i oznamovat změny bez fyzických návštěv úřadů, což přináší rychlejší a transparentnější procesy a výrazně snižuje administrativní zátěž. Úřady zase získávají jednotný systém pro správu dat a mohou lépe koordinovat své postupy.
4.2. Význam pro bezpečnostní politiku
Zpřísnění migračních a azylových pravidel má i bezpečnostní dopady — umožňuje státním orgánům rychleji reagovat na pokusy o zneužití azylových procedur, zlepšuje monitoring cizinců a zvyšuje právní jistotu při řešení opakovaných přestupků cizinců vůči veřejnému pořádku.
4.3. Výzvy v trestním právu
Reforma trestního zákoníku přináší větší prostor pro soudcovskou diskuzi a individualizaci trestů, ale zároveň vyžaduje zvýšenou kapacitu soudů a jasné metodické pokyny pro aplikaci alternativních sankcí. Změny v kriminalizaci drog mohou vést k debatám o jejich sociálních dopadech, ačkoli současná úprava přináší rovněž jasné hranice mezi trestným a civilním chováním.
Závěr
Právní novinky platné od 1. 1. 2026 představují v České republice rozsáhlou reformní vlnu v imigračním a pobytovém právu i trestním právu. Nový zákon o pobytu cizinců a jeho digitalizace modernizují imigrační systém, zvyšují právní jistotu a snižují administrativní bariéry. Zpřísnění azylových pravidel a opatření proti zneužívání pobytových práv reflektují aktuální migrační výzvy. Novela trestního zákoníku modernizuje přístup k sankcím, upravuje kriminalizaci drogových deliktů a poskytuje soudům širší manévrovací prostor.
Celkově lze říci, že tyto reformy směřují k zefektivnění právního systému, posílení bezpečnosti a modernizaci veřejné správy, což představuje významný krok v reakci na společenské, ekonomické i mezinárodní trendy na počátku druhé dekády 21. století.














