Autor: PRÁVNÍ PORADNA

Vítejte v Právní poradně V dnešní době je právo všude kolem nás – ve smlouvách, které podepisujeme, v pracovních vztazích, které uzavíráme, i v…

Více o autorovi

Rok 2026 znamená v českém právním řádu pro oblast občanského práva a rodinného práva jeden z největších reformních milníků za poslední léta. Od počátku ledna vstoupila v platnost rozsáhlá novela zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, obsažená v zákoně č. 268/2025 Sb., která zásadně mění způsob, jakým soudy i účastníci rodinněprávních řízení postupují při rozvodu, úpravě poměrů ke společným dětem, výkonu rodičovské odpovědnosti, vyživovací povinnosti a dalších klíčových otázkách rodinných vztahů. Novela je označována odborníky jako “nejrozsáhlejší reforma rodinného práva” v novodobé historii českého práva.

1. Zjednodušení a modernizace rozvodového řízení

1.1 Zavedení tzv. smluveného rozvodu

Jednou z hlavních změn je přehodnocení dosavadního institutu rozvodu manželství. Dosud bylo rozvodové řízení rozděleno na sporné a nesporné, přičemž u nesporného (tzv. nesporného souhlasného rozvodu) bylo stále nutné aplikovat důkazy o rozvratu manželství a splnit formální podmínky, jako je šestiměsíční odloučení. Novela zavádí institut tzv. smluveného rozvodu, který umožňuje manželům dojít k rozvodu bez povinného odkladu a mnoha formalit, pokud dochází ke shodě o klíčových otázkách jako je péče o děti či vypořádání majetku.

Znamená to především to, že soud již nebude zkoumat příčiny rozpadu manželství, pokud je zde souhlas obou manželů, a pokud je doložen jejich společný návrh. To zrychlí a zjednoduší celý proces, sníží náklady a administrativní zátěž pro účastníky. Systém tak nově upřednostňuje dohodu stran před dokazováním rozvratu.

1.2 Spojení řízení o rozvodu s úpravou poměrů vůči dětem

Další významnou inovací je procesní spojení řízení o rozvodu s řízením o úpravě poměrů nezletilých dětí po rozvodu. V praxi to znamená, že soud bude nově rozhodovat o rozvodu a zároveň o tom, za jakých podmínek bude probíhat péče o děti, kolik času s nimi budou rodiče trávit a jak bude řešeno styky s druhým rodičem. Dosud mnohdy probíhaly tato dvě řízení odděleně, což vedlo k duplicitám, opožděním a zvýšeným nákladům. Nové spojení tak zjednodušuje postup i dokazování a umožňuje soudům lépe zvážit společný dopad rozhodnutí na děti i rodiče.

2. Nové pojetí péče o děti a rodičovské odpovědnosti

2.1 Zrušení tradičního rozlišení péče

Před účinností novely zákon č. 89/2012 Sb. rozlišoval různé formy péče o děti – tzv. péči výlučnou, střídavou a společnou. Novela tento rigidní systém ruší a vnímá péči rodičů o děti jako flexibilní režim přizpůsobený skutečným podmínkám a potřebám dítěte i rodiny. Podle nové právní úpravy soud neoznačuje formu péče předem slovně, ale určuje konkrétní způsob a časový rozsah, jak se bude péče vykonávat vzhledem k tomu, co je v nejlepším zájmu dítěte.

V praxi to znamená, že soud se při rozhodování více soustředí na potřeby dítěte (např. kontakty s oběma rodiči, bydlení, školní povinnosti, blízkost k domovu) než na formální režim péče. Tento posun je vnímán jako krok směrem k modernějšímu rodinnému právu, které bere v potaz individualitu rodinné situace namísto striktních kategorií.

2.2 Posilování role rodičovské odpovědnosti

Novela dále upravuje rodičovskou odpovědnost tak, aby více reflektovala aktivní roli obou rodičů ve výchově a péči o děti. Zákon explicitně stanoví, že vychovávající rodiče nesmí omezovat kontakt dítěte s druhým rodičem, pokud to není odůvodněno zájmem dítěte. To chrání práva dítěte na udržování vztahů s oběma rodiči i po rozvodu.

Novela také zabezpečuje, že rodiče mají povinnost si vzájemně poskytovat informace o zdraví, vzdělání či bytových podmínkách dítěte, což dosud nebylo v zákoně výslovně uvedeno.

3. Úprava výživného a nástrojů jeho vymáhání

3.1 Posílení vymáhání výživného

Další významnou změnou je nové pojetí vyživovací povinnosti a vymáhání výživného. Novela poskytuje soudům i rodičům více procesních a praktických nástrojů, jak zajistit řádné plnění výživného ze strany povinného rodiče. Nově je možné například postoupit pohledávku na výživné třetí osobě za poplatek, což může být využito při soudně schválených dohodách nebo při rozhodování soudu.

Důraz je kladen na zajištění pravidelnosti a včasnosti plateb, protože ekonomická stabilita dítěte je považována za klíčový faktor jeho zdravého vývoje a sociálního zázemí. Soudy mají rovněž možnost přizpůsobit výši výživného měnícím se životním okolnostem rodičů i dítěte bez nutnosti zahajovat nové řízení.

4. Nové procesní postupy v rodinných řízeních

4.1 Prozatímní a předběžná opatření

Novela občanského zákoníku rovněž přináší úpravu prozatímních (předběžných) opatření v rodinném právu, která mají zajistit rychlé, ale zároveň informované rozhodnutí soudu o naléhavých otázkách – například o dočasném určení péče nebo styku s dítětem během trvání sporných řízení. Tyto instituce se nyní vydávají s jasnějším procesním rámcem a s větším důrazem na to, aby návrhy rodičů byly slyšeny a zpracovány efektivně bez zbytečného odkladu.

Zejména u krizových situací, jako je možné ohrožení dítěte nebo zhoršení rodinné situace, soud může nyní pružněji rozhodnout o dočasných opatřeních, která vstupují v platnost bezprostředně po jejich vydání.

5. Vyloučení tělesných trestů a ochrana dítěte

5.1 Explicitní zákaz tělesných trestů

Významnou sociálně právní inovací je explicitní zákaz tělesných trestů dětí v rodině, který je nyní zakotven v občanském zákoníku jako součást ochrany práv dítěte. Tento zákaz reflektuje širší trend mezinárodních standardů ochrany dětí a jednoznačně stanoví, že jakékoli fyzické trestání nezletilých osob v rámci rodiny je nepřípustné.

Legislativní úprava se tak přizpůsobuje vnímání moderní rodinné výchovy, kde fyzické tresty jsou nahrazovány přístupy, které respektují důstojnost a osobnost dítěte a zároveň posilují jeho psychologický a sociální rozvoj.

6. Ostatní dopady občanskoprávních změn

6.1 Sjednocení procesů a menší formalismus

Velká novela občanského zákoníku směřuje k sjednocení řízení a větší procesní jednoduchosti v rodinných sporech. Soudní praxe by měla nově upřednostňovat řešení sporů prostřednictvím dohod mezi rodiči, podporovat možnost úprav poměrů dle skutečných potřeb rodiny a snižovat zbytečnou byrokracii.

Z pohledu soudů se očekává efektivnější vyřizování případů, protože soudy budou mít jasněji definované postupy, menší důraz na formální dokazování a silnější podporu dohod mezi účastníky – zejména s ohledem na ochranu práva dítěte na stabilní rodinné prostředí.

Závěr

Právní novinky, které vstoupily v platnost od 1. 1. 2026, zásadně proměnily občanské právo a rodinné právo v České republice. Novela občanského zákoníku přináší komplexní, moderní a pružnější úpravu, která reflektuje současné společenské potřeby rodin, klade důraz na rychlejší a méně konfliktní soudní řízení, posílení rodičovské odpovědnosti, ochranu práv dětí i efektivní mechanismy vymáhání výživného.

Důsledná aplikace těchto změn v praxi bude záviset na soudní interpretaci, připravenosti advokátů i informovanosti veřejnosti. Nové právní prostředí nabízí příležitost ke spravedlivějším a zároveň praktičtějším řešením rodinných sporů, s cílem podporovat stabilní, zdravé a funkční rodinné vztahy v moderní společnosti.