Autor: PRÁVNÍ PORADNA

Vítejte v Právní poradně V dnešní době je právo všude kolem nás – ve smlouvách, které podepisujeme, v pracovních vztazích, které uzavíráme, i v…

Více o autorovi

V první den roku 2026 vstoupila v platnost řada legislativních změn, které ovlivňují exekuční řízení, postavení dlužníků, výpočet exekučních srážek, evidenci srážek ze mzdy i širší otázky správy dluhů a restrukturalizace pohledávek. Ačkoli některé principy byly novelizovány již dříve (např. od října 2024 nebo od roku 2025), v roce 2026 dochází k jejich naplnění, konsolidaci a účinné aplikaci v praxi.

1. Nová úprava evidence exekučních srážek – digitalizace a centralizace

Od 1. 1. 2026 byla doplněna exekučnímu řádu nová úprava evidence exekučních srážek ze mzdy, která má za cíl výrazně zjednodušit a zrychlit předávání informací mezi exekutory a plátci mzdy (zaměstnavateli). Tato úprava je jedním z nejdůležitějších posunů v exekučním řízení v posledních letech.

Podle nových pravidel:

• vzniká nehotovostní a neveřejná evidence srážek, kterou vede profesní organizace (např. Komora exekutorů),

• do této evidence se zapisují klíčové údaje o exekučním řízení u povinného dlužníka, jako je datum, rozsah srážek, výše čistého příjmu, počet exekucí a další relevantní informace,

• evidence se pravidelně aktualizuje každých šest měsíců, aby odrážela aktuální stav pracovně‑právního vztahu a exekuční situace.

Cílem této úpravy je eliminovat chyby ve výpočtu srážek ze mzdy, které dříve vznikaly kvůli chybnému stanovení počtu exekucí nebo výpočtu základu srážek. Dlužníci i plátci mzdy tak budou mít přehlednější a přesnější systém, který by měl snižovat riziko administrativních omylů.

2. Vývoj pravidel výpočtu exekučních srážek ze mzdy

Pravidla pro výpočet exekučních srážek byla postupně reformována již v roce 2024 a s účinností navazovala i do roku 2025 (např. sjednocení výpočtu pro exekuce a insolvence) či 2026.

Změny spočívají v tom, že:

• pokud má dlužník čtyři a více exekucí srážkami ze mzdy, je nově povinností plátce mzdy aplikovat shodný výpočet srážek jako u přednostních pohledávek, tedy vyšší procento srážky ze zbytku čisté mzdy,

• tato úprava platí i pro exekuce, které byly zahájeny dříve, pokud jejich počet dosáhne hranice čtyř,

• výjimky stále platí pro starobní či invalidní důchodce, u nichž se aplikují odlišné limity.

To vede k tomu, že osoby s více exekucemi mohou čelit vyšším srážkám ze mzdy, což může urychlit uspokojení věřitelů, ale současně snížit čisté prostředky, které dlužníkovi zůstávají k dispozici pro životní náklady.

3. Restrukturalizace dluhů a dostupnost prevence úpadku

Důležitou součástí širších změn v oblasti dluhů je rozvoj tzv. preventivní restrukturalizace. Tato právní úprava, která vznikla v České republice v předchozích letech, bude v roce 2026 plně integrována do systému insolvenčního a exekučního práva. Preventivní restrukturalizace umožňuje dlužníkům (zejména podnikatelům) řešit finanční problémy dříve, než dojde k insolvenčnímu řízení, a to za spolupráce s věřiteli.

Z hlediska praktického dopadu to znamená:

• podnikatelé, kteří se ocitnou v časných potížích s likviditou, mohou navrhnout restrukturalizační plán, který zahrnuje postupy, jak překonat krizi bez formálního zahájení insolvenčního řízení,

• restrukturalizační plán může obsahovat odklad splátek, úpravy úroků nebo reorganizaci pohledávek, což umožní pokračovat v podnikání a předejít exekucím a nuceným dražbám,

• přístup ke restrukturalizaci stále vyžaduje splnění určitých podmínek, jako je dobrá víra dlužníka a schopnost návrh obhájit před insolvenčním soudem.

Preventivní restrukturalizace se stává významným nástrojem pro ochranu věřitelů i dlužníků, protože může snížit počet sporů ve fázi výkonu rozhodnutí a poskytnout větší právní jistotu pro obě strany.

4. Insolvenční řízení a oddlužení

Zatímco exekuční řád řeší výkon rozhodnutí a srážky, insolvenční právo obsahuje postupy pro řešení celé škály dluhů dlužníků, včetně možnosti oddlužení. Ačkoli hlavní novely insolvenčního zákona ne vždy vstupují v platnost přímo k roku 2026, změny, které se prosazují v průběhu let 2024–2026, směřují k tomu, aby byl proces oddlužení srozumitelnější a dostupnější.

Oddlužení je proces, kdy dlužník přistoupí k soudem schválenému plánu, který umožňuje dluhy splatit částečně nebo zcela v průběhu stanovené doby (např. 3–5 let). Pokud dlužník dodrží podmínky plánu, zbytek dluhů může být zrušen, což mu umožní začít novou fázi ekonomického života bez nesplacených závazků.

Pro rok 2026 platí, že:

• insolvenční soudy stále častěji nabízejí dlužníkům motivační různé varianty splácení, třeba s vyššími splátkami v počáteční fázi výměnou za rychlé oddlužení,

• proces osobního oddlužení zůstává významnou alternativou k dlouhodobým a často neefektivním exekučním řízením,

• dlužníci, kteří se přihlásí do insolvencí, mají většinou dokonalý přehled o postupu výhradně formou právních zástupců, kteří mohou optimalizovat splátkové kalendáře i komunikaci s věřiteli.

5. Nové účetní a právní rámce podporující řízení pohledávek

K 1. 1. 2026 se očekává rovněž účinnost nového zákona o účetnictví, který má dopad i na řízení pohledávek a dluhů, zejména ve firemní sféře. Ministerstvo financí potvrdilo, že tento nový zákon bude účinný od 1. 1. 2026 nebo později, čímž nahradí stávající účetní rámec a ovlivní i způsob vykazování pohledávek a závazků ve firemních výkazech.

Hlavní očekávané dopady:

• jasnější a jednotnější pravidla pro uznávání pohledávek, tvorbu opravné položky a vykazování závazků v účetních výkazech,

• lepší transparentnost firemních financí, která usnadní věřitelům posuzování kreditního rizika,

• srovnání účetních postupů s mezinárodními standardy, což může mít dopad i na mezinárodní věřitele a investory.

6. Výhody a rizika pro povinné dlužníky

Úpravy exekučního práva a s nimi související změny mají přímý dopad na životní situaci dlužníků. Na jedné straně:

• digitalizace a centralizace evidence srážek snižuje administrativní zátěž a omyly při výpočtu srážek,

• sjednocení výpočtu srážek ze mzdy zvyšuje předvídatelnost a spravedlnost výkonu rozhodnutí,

• rozvoj nástrojů jako je preventivní restrukturalizace nebo osobní oddlužení nabízí alternativní cesty řešení dluhů,

• účetní reforma může přispět ke zlepšení kvality finančního řízení firemních pohledávek.

Na druhé straně vyšší procenta srážek u více exekucí, zvýšené nároky na evidenci a nová pravidla mohou některým dlužníkům omezit disponibilní příjem a zvýšit tlak na jejich finanční situaci — zejména pokud nevyužijí dostupné instituty restrukturalizace či oddlužení.

7. Praktické dopady pro věřitele

Věřitelé — ať už banky, nebankovní subjekty či obchodní partneři — budou těžit z:

• rychlejšího uspokojování pohledávek díky efektivnějším exekučním postupům,

• přehlednější evidence srážek ze mzdy, která zrychluje výkon rozhodnutí,

• jasnějších pravidel účetnictví, které usnadní posuzování bonity dlužníků a rizik spojených s pohledávkami,

• možností alternativního řešení pomocí restrukturalizace, která může přinést vyšší procento splacení než klasické exekuční řízení.

Závěr

Právní úpravy, které vstoupily v platnost od 1. 1. 2026, představují významný krok směrem k modernějšímu, transparentnějšímu a efektivnějšímu systému řízení pohledávek, dluhů a exekučního řízení v České republice. Digitalizace evidence exekučních srážek a nové principy výpočtu výrazně mění fungování výkonu rozhodnutí; restrukturalizace a možnosti oddlužení poskytují dlužníkům i věřitelům flexibilnější cesty řešení; a nová účetní legislativa má dlouhodobý dopad na vykazování a správu pohledávek.

Pro dlužníky i věřitele je klíčové se seznámit s těmito pravidly, využívat dostupné nástroje procesního i materiálního práva a zvažovat strategii při řešení zadluženosti tak, aby byla co nejefektivnější a legální.