Právní odpovědnost lékaře a zdravotní sestry v ordinaci a při léčbě

PRÁVNÍ PORADNA

Autor: PRÁVNÍ PORADNA

Vítejte v Právní poradně V dnešní době je právo všude kolem nás – ve smlouvách, které podepisujeme, v pracovních vztazích, které uzavíráme, i v…

Více o autorovi

Úvod do právní odpovědnosti ve zdravotnictví

Zdravotnické profese patří k nejvíce odpovědným povoláním vůbec. Lékaři i zdravotní sestry pracují v prostředí, kde se každý krok může dotknout zdraví nebo života pacienta. Proto je výkon jejich činnosti přísně regulován právními normami, profesními pravidly i etickými kodexy. Právní odpovědnost zdravotnického pracovníka znamená, že nese důsledky za porušení právních povinností při poskytování zdravotní péče. Může mít podobu občanskoprávní, trestní, přestupkové nebo disciplinární odpovědnosti. Každá z nich má jiné právní následky, od náhrady škody až po pozastavení oprávnění vykonávat povolání.

Občanskoprávní odpovědnost a náhrada újmy

Základem občanskoprávní odpovědnosti je povinnost nahradit újmu, která vznikla v důsledku nesprávného postupu při poskytování péče. Podle občanského zákoníku (§ 2894 a násl.) má pacient právo na náhradu škody, pokud zdravotník poruší povinnost postupovat „lege artis“, tedy podle současných odborných poznatků a osvědčených metod. Typickými příklady jsou chybné diagnózy, nesprávně vedená léčba, opomenutí rizik nebo neúplné poučení pacienta.

Významnou roli hraje informovaný souhlas pacienta. Lékař musí pacienta srozumitelně seznámit s navrhovanou léčbou, riziky, alternativami i možnými následky odmítnutí. Pokud tento souhlas chybí, může být výkon považován za protiprávní, i když byl proveden odborně správně.

Trestní odpovědnost lékařů a sester

Trestní odpovědnost je vyhrazena pro závažné případy, kdy dojde k porušení povinností s následkem újmy na zdraví nebo smrti pacienta. Zdravotníci mohou být stíháni například za ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147–149 TZ), usmrcení z nedbalosti (§ 143 TZ) nebo neposkytnutí pomoci (§ 150 TZ). Klíčové je vždy prokázat zavinění – tedy, že zdravotník jednal nedbale či neprovedl potřebné kroky, které mohl a měl učinit.

V praxi se trestní odpovědnost uplatňuje poměrně zřídka, ale její dopady jsou zásadní. Kromě trestu může vést ke ztrátě profesní reputace či k vyloučení z výkonu povolání. Důležitou roli v posouzení hraje znalecký posudek a dodržení postupů podle zásad lege artis.

Disciplinární a přestupková odpovědnost

Každý zdravotník je členem profesní komory, která dohlíží na dodržování etických a odborných standardů. Česká lékařská komora (ČLK) a Česká asociace sester (ČAS) mají právo vést disciplinární řízení v případech, kdy dojde k porušení profesních povinností. Disciplinární sankce se pohybují od napomenutí a pokuty až po dočasné pozastavení výkonu povolání nebo vyškrtnutí z registru členů.

Vedle disciplinární odpovědnosti existuje i přestupková odpovědnost, například za administrativní pochybení, nedostatky v dokumentaci či porušení hygienických pravidel. Tyto případy řeší krajské úřady nebo příslušné inspekční orgány.

Sdílená odpovědnost v rámci zdravotnického týmu

Zdravotní péče je týmová činnost, a proto se odpovědnost často dělí mezi více osob. Lékař odpovídá za diagnostiku, plán léčby a celkový dohled, zatímco sestra za provádění ošetřovatelských úkonů, správné podávání léků, sterilitu a komunikaci s pacientem. Pokud sestra jedná mimo své kompetence, nese odpovědnost sama. Naopak, pokud k pochybení dojde z důvodu nedostatečného vedení nebo kontroly ze strany lékaře, může být odpovědnost sdílená.

Zákon o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. přesně vymezuje, které výkony může sestra provádět samostatně a které jen na pokyn lékaře. Tento rámec chrání nejen pacienty, ale i samotné zdravotníky před právní nejistotou.

Správná dokumentace jako prevence odpovědnosti

Zdravotnická dokumentace je klíčovým nástrojem právní ochrany. Záznamy o poskytované péči musí být úplné, pravdivé a přehledné. Nedostatky v dokumentaci mohou být vykládány v neprospěch poskytovatele. Správně vedená dokumentace má nejen administrativní, ale především důkazní funkci – v případě sporu může prokázat, že léčba byla vedena lege artis.

Prevence odpovědnosti spočívá i v průběžném vzdělávání, odborném dohledu a otevřené komunikaci s pacientem. Často totiž právní spory nevznikají kvůli samotné chybě, ale kvůli nedostatečné komunikaci a ztrátě důvěry.

Judikatura a příklady z praxe

České soudy se v posledních letech zabývaly několika případy odpovědnosti zdravotníků. Například rozsudek Nejvyššího soudu 25 Cdo 1622/2018 potvrdil, že lékař odpovídá i za škodu způsobenou neúplným poučením pacienta. V jiném případě byla potvrzena odpovědnost zdravotní sestry za aplikaci léku bez ověření dávkování, což vedlo k poškození zdraví.

Z judikatury vyplývá, že soudy kladou důraz nejen na odbornost, ale i na komunikaci, dokumentaci a lidský přístup. I správně provedený zákrok může být považován za pochybení, pokud nebyl pacient dostatečně informován.

Odpovědnost jako součást profesionality

Právní odpovědnost zdravotníků není nástrojem represe, ale mechanismem, který chrání důvěru mezi pacientem a lékařem. Lékař i sestra musí vnímat odpovědnost jako přirozenou součást své profese. Zdravotnictví stojí na vzájemné důvěře, profesionalitě a transparentnosti. Kvalitní péče není možná bez právní jistoty pro všechny zúčastněné – pacienty, zdravotníky i instituce.

Právo zde neplní roli hrozby, ale pojistky, která zajišťuje bezpečnost, odbornost a etiku zdravotnické praxe. V konečném důsledku chrání to nejcennější – život, zdraví a důstojnost člověka.