Autor: PRÁVNÍ PORADNA

Vítejte v Právní poradně V dnešní době je právo všude kolem nás – ve smlouvách, které podepisujeme, v pracovních vztazích, které uzavíráme, i v…

Více o autorovi

V posledním desetiletí se umělá inteligence (AI) stává významným hybatelem proměny řady oborů – a právo není výjimkou. Tradičně konzervativní právní prostředí se pod vlivem digitalizace a nových technologií začíná otevírat moderním nástrojům, které usnadňují práci advokátům, soudcům i běžným občanům. AI dnes nejenže analyzuje rozsáhlé databáze právních předpisů, ale rovněž interpretuje judikaturu, předvídá výsledky sporů a navrhuje znění právních dokumentů. Tento článek nabízí ucelený pohled na to, jak AI mění právní praxi, s důrazem na výhody i rizika spojená s tímto vývojem.

AI jako nástroj pro právní vzdělávání

Jednou z méně zmiňovaných, ale významných oblastí využití umělé inteligence v právu je podpora právního vzdělávání. Studenti práv i zkušení právníci dnes využívají nástroje založené na AI k lepšímu pochopení složité legislativy, interpretace judikatury či srovnávacím právním studiím. Systémy jako Lexis+ nebo CaseText umožňují nejen rychlé vyhledávání informací, ale i interaktivní práci s právními texty, přičemž AI často doporučuje relevantní literaturu a výklady. V České republice se objevují první iniciativy, které kombinují AI a právní výuku – například interaktivní platformy pro výuku práva na univerzitách. Tyto nástroje umožňují studentům simulovat právní případy, vytvářet argumentaci a ihned získat zpětnou vazbu od systému, čímž se zefektivňuje proces učení a zvyšuje úroveň odborné přípravy.

AI v soudnictví: pilotní projekty a budoucnost e-justice

Zatímco využití AI v advokacii a poradenství se rozvíjí dynamicky, soudní moc je ve svém přístupu opatrnější. Nicméně i zde probíhají pilotní projekty. V některých evropských zemích, včetně Estonska, se testují tzv. „digitální soudci“ pro vyřizování menších sporů – například v oblasti spotřebitelského práva. V ČR se uvažuje o využití AI při administrativních úkonech soudu, např. rozřazování případů, časové harmonogramy nebo doporučování právní kvalifikace sporu. Jedním z přínosů je potenciální zkrácení délky soudních řízení a snížení zátěže soudního systému. Klíčové však bude zajistit, aby AI zůstala pouze podpůrným nástrojem, nikoli samostatným rozhodovacím článkem, a byla pod přísným dohledem lidského soudce.

Zneužití a limity právní AI: temná stránka digitalizace

Stejně jako každá technologie, i AI může být v právu zneužita. Rizika spočívají především v šíření dezinformací, vytváření falešných právních dokumentů nebo poskytování nesprávného právního poradenství. Vzhledem k tomu, že AI generuje odpovědi na základě pravděpodobnostních modelů, může se stát, že výstup je sice přesvědčivý, ale fakticky chybný. Z tohoto důvodu je nutné stanovit pravidla odpovědnosti za právní služby poskytované AI a důsledně rozlišovat mezi doporučením a závazným stanoviskem. Regulace by měla počítat s možností licencování některých AI služeb, které vstupují do styku s veřejností, a jejich průběžnou certifikací nezávislými subjekty.

AI a přístup k právu pro znevýhodněné skupiny

Zvláštní důraz si zaslouží využití AI pro zlepšení přístupu k právu u znevýhodněných skupin obyvatel. Například senioři, osoby s nízkou digitální gramotností nebo lidé s omezenou mobilitou mohou díky AI získat informace, které by jinak byly nedostupné. Chatboty v jednoduchém jazyce vysvětlí právní nároky, postupy při vyřizování úředních záležitostí nebo např. formulují návrh dopisu na úřad. Podobně lze AI využít i v oblasti azylového a migračního práva, kde často chybí dostatek tlumočníků a právníků. Multijazyčné systémy dokáží přeložit právní texty nebo formuláře a vysvětlit žadateli jeho postavení v rámci právního řádu. To vše přispívá k rovnějšímu přístupu k právu.

Etika, transparentnost a důvěra veřejnosti

Aby mohla být AI v právu široce akceptována, je nezbytné posílit důvěru veřejnosti. Toho lze dosáhnout pouze za předpokladu, že systémy budou fungovat transparentně, vysvětlitelně a předvídatelně. Uživatel musí mít možnost ověřit, proč AI doporučila určité řešení, jaké informace použila a jaký byl algoritmický postup. Zároveň by měla existovat možnost odvolání či korekce chybného výstupu a jasná linie odpovědnosti – tedy zda za výsledek nese odpovědnost provozovatel, vývojář nebo zadavatel dat. Bez těchto pojistek hrozí, že se z AI v právu stane nebezpečný „černý box“ bez reálné možnosti kontroly.

Závěr: Potenciál i zodpovědnost

Umělá inteligence má potenciál zásadně proměnit podobu právních služeb, učinit právo dostupnějším, efektivnějším a lépe srozumitelným pro běžného občana. Je však nezbytné, aby se tento vývoj odehrával v souladu s právními i etickými normami. AI může být cenným pomocníkem právníků, soudců i veřejnosti – nikoliv jejich náhradou. Budoucnost práva s AI není otázkou vzdálené budoucnosti, ale aktuální výzvou. Je proto klíčové spojit síly vývojářů, právníků, zákonodárců i akademické sféry, aby se technologie rozvíjela odpovědně a ve prospěch spravedlnosti. Pouze tak se naplní její skutečný potenciál ve službách práva.