Situace českého právního systému v kontextu evropského práva

PRÁVNÍ PORADNA

Autor: PRÁVNÍ PORADNA

Vítejte v Právní poradně V dnešní době je právo všude kolem nás – ve smlouvách, které podepisujeme, v pracovních vztazích, které uzavíráme, i v…

Více o autorovi

Dvojí právní rámec moderního státu

Česká republika se od svého vstupu do Evropské unie v roce 2004 stala součástí rozsáhlého právního prostoru, který přesahuje její národní hranice. Právní systém České republiky dnes funguje ve dvou úrovních – vnitrostátní a evropské. Tyto dvě roviny nejsou vůči sobě hierarchické, nýbrž navzájem provázané, což přináší množství výhod, ale i výzev.

Evropské právo zasahuje téměř do všech oblastí práva: od ochrany spotřebitele přes pracovní vztahy, životní prostředí, hospodářskou soutěž až po digitální ekonomiku. V tomto článku se podíváme na klíčové aspekty tohoto vztahu – jak se evropské právo uplatňuje v českém právním systému, jak ovlivňuje legislativu, rozhodovací praxi i pozici jednotlivce, a jaké otázky se v současnosti řeší.

Charakteristika českého právního systému

Český právní řád je postaven na principech kontinentálního (civil law) systému, kde základ tvoří psané právo – zákony, ústavní zákony, nařízení vlády, vyhlášky a mezinárodní smlouvy. V posledních desetiletích však významně roste také vliv judikatury vyšších soudů (zejména Ústavního soudu a Nejvyššího soudu).

Po roce 1989 prošel právní systém České republiky transformací, která měla za cíl odstranit pozůstatky socialistického práva a přiblížit se standardům demokratického právního státu. Významným impulzem této transformace se stal vstup ČR do EU.

Co je evropské právo a proč je závazné

Evropské právo tvoří právní rámec Evropské unie, který má specifickou právní povahu. Skládá se z:

  1. Primárního práva – zakládající smlouvy (např. Smlouva o EU, Smlouva o fungování EU),

  2. Sekundárního práva – nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska institucí EU,

  3. Judikatury Soudního dvora EU (SDEU).

Po vstupu do EU se ČR zavázala respektovat právo EU jako nadřazené národnímu právu, v oblastech, kde EU vykonává pravomoci. Tento princip přednosti práva EU znamená, že pokud existuje rozpor mezi českým a unijním právem, musí se uplatnit to evropské.

Harmonizace práva a její dopad na legislativu ČR

Jedním z hlavních projevů evropského vlivu je harmonizace právních předpisů. Směrnice EU ukládají členským státům povinnost dosáhnout určitého výsledku, ale nechávají jim volnost ve způsobu implementace. V České republice se tak desítky zákonů každoročně novelizují právě z důvodu transpozice evropských směrnic – například v oblasti ochrany spotřebitele, práva na informace, bankovního sektoru nebo ochrany osobních údajů.

Například:

  • Zákon o ochraně osobních údajů byl v roce 2019 přizpůsoben požadavkům GDPR.

  • Zákon o zadávání veřejných zakázek byl harmonizován podle evropských směrnic o veřejném soutěžení.

Nařízení EU mají naopak přímý účinek – to znamená, že se uplatní automaticky, bez potřeby transpozice.

Působení evropského práva v praxi soudů

České soudy jsou povinny aplikovat právo EU, a pokud si nejsou jisty jeho výkladem, mohou (a někdy musí) se obrátit na Soudní dvůr EU s tzv. předběžnou otázkou. To zajišťuje jednotný výklad evropského práva napříč členskými státy.

Významné je, že:

  • Evropské právo přímo zakládá práva jednotlivcům, která mohou být vymáhána před českými soudy.

  • V případě nesouladu mezi českým a evropským právem může soud odmítnout použití národní normy.

  • Právo EU se uplatňuje i v řízeních před správními orgány, exekutory či inspekčními orgány.Judikatura SDEU a její vliv na české právo

Rozhodnutí Soudního dvora EU mají zásadní vliv na výklad práva i v České republice. Například:

  • Rozsudek C-34/09 Zambrano posílil postavení státních příslušníků třetích zemí, pokud pečují o občany EU.

  • Rozsudek ve věci Schrems vedl k ukončení platnosti dohody „Safe Harbor“ o přenosu osobních údajů z EU do USA, což mělo dopad i na české firmy.

  • Rozsudky o ochraně spotřebitele opakovaně ovlivnily výklad § 1811 a násl. občanského zákoníku.

Ústavní soud a evropské právo

Český Ústavní soud respektuje princip přednosti práva EU, ale zároveň si vyhrazuje právo kontrolovat, zda aplikace evropského práva není v rozporu s materiálním jádrem české Ústavy (tzv. doktrína „ústavní identity“).

Ústavní soud se několikrát vyjádřil k napětí mezi evropským a vnitrostátním právem – například v nálezu Pl. ÚS 5/12 (Lisabonská smlouva III) deklaroval, že český ústavní pořádek není podřízen právu EU absolutně, ale pouze v rámci demokratického a právního státu.

Problémy, výzvy a kritika

I přes přínosy existují v právní praxi i významné výzvy:

  • Náročnost orientace v právu EU – především pro běžné právníky a menší soudy,

  • Zpoždění při transpozici směrnic – ČR opakovaně čelí žalobám ze strany Evropské komise,

  • Rozdíly v jazykových verzích právních předpisů EU – výklad může být odlišný, což komplikuje právní jistotu,

  • Otázka nadměrné regulace – kritici tvrdí, že EU produkuje přespříliš předpisů.