Zastupování v dědickém řízení Vysočina

Detail

JUDr. Ivanka Parkanová Detail

Notářská kancelář Jihlava JUDr. Ivanka Parkanová

JUDr. Ivanka Parkanová - Jihlava

Kancelář používá funkci Galerie
Detail

JUDr. Jindřich Zedníček, advokát Detail

Advokátní kancelář Třebíč Advokát JUDr. Jindřich Zedníček poskytuje v Třebíči právní služby v celé řadě oblastí v závislosti na potřebách naší…

JUDr. Jindřich Zedníček, advokát - Třebíč, Podklášteří
Detail

Advokátní kancelář Mgr. Vítězslav Musil Detail

Advokát Velké Meziříčí (Galerie Nový Svit, Náměstí 13/15) Advokát Brno (Hilleho 6, Černá Pole) Advokátní kancelář Musil a partneři se zaměřuje na…

Advokátní kancelář Mgr. Vítězslav Musil - Velké Meziříčí
Detail

Právník používá funkci Články

PRÁVNÍ PORADNA Detail

Vítejte v Právní poradně V dnešní době je právo všude kolem nás – ve smlouvách, které podepisujeme, v pracovních vztazích, které uzavíráme, i v…

PRÁVNÍ PORADNA -

article Kancelář používá funkci Galerie

Kontaktní centrum

Napište jakou záležitost potřebujete vyřešit a my Vám navrhneme nejoptimálnější řešení, případně doporučíme správného odborníka.

Konzultace je zdarma.

Články našich právníků

Srovnání eIDAS a GDPR: Dva pilíře digitální Evropy

Digitální transformace Evropy je postavena na dvou klíčových legislativních pilířích – nařízení eIDAS a obecné nařízení o ochraně osobních údajů,…

Autor: PRÁVNÍ PORADNA
Digitální identita v praxi: Srovnání Estonska, Německa a Česka

Digitální identita se stává klíčovým prvkem digitální transformace nejen v rámci Evropské unie, ale i v jednotlivých členských státech. Přestože EU…

Autor: PRÁVNÍ PORADNA
Digitální identita v EU: Právní, etické a technologické aspekty

Digitální identita se stává jedním z klíčových pilířů digitální transformace Evropy. Evropská unie prostřednictvím rozšířeného nařízení eIDAS 2.0…

Autor: PRÁVNÍ PORADNA
Právní aspekty digitální identity v EU: demokracie, práva a výzvy

V Evropské unii se prosazuje koncept jednotné digitální identity („Regulation (EU) 2024/1183“), který má být dostupný všem občanům a rezidentům — v…

Autor: PRÁVNÍ PORADNA
Digitální ID v Evropské unii: plány, možnosti, výhody i rizika

V současné době se po celé Evropské unii rozvíjí koncept digitální identity (digitální ID), který má za cíl usnadnit občanům, podnikům i veřejným…

Autor: PRÁVNÍ PORADNA
Právní odpovědnost lékaře při očkování dítěte a dospělého podle českého práva

Očkování je jedním z nejefektivnějších nástrojů veřejného zdraví, ale z právního hlediska se jedná o velmi citlivou oblast. Lékař, který očkuje dítě…

Autor: PRÁVNÍ PORADNA
Právní odpovědnost lékaře a zdravotní sestry v ordinaci a při léčbě

Úvod do právní odpovědnosti ve zdravotnictví Zdravotnické profese patří k nejvíce odpovědným povoláním vůbec. Lékaři i zdravotní sestry pracují v…

Autor: PRÁVNÍ PORADNA

Zastupování v dědickém řízení

Zastupování v dědickém řízení V případě úmrtí zasílá matrika úmrtní list soudu dle bydliště zemřelé osoby, která je zůstavitelem. Soud pověří k projednání dědictví notáře. Při dědickém řízení je projednávána závěť nebo probíhá řízení ze zákona. Ten, kdo vypravuje pohřeb, je předvolán k notáři za účelem sepsání protokolu, kde notář získává informace ohledně rodinných příslušníků a majetkových poměrů zůstavitele. Tyto informace pak budou podkladem pro dědické řízení. Ke konečnému projednání bude přizván okruh příbuzných a dochází k vypořádání dědictví. Pro dědické řízení je rodinou pověřen notář plnou mocí, která ho opravňuje k vykonání všech úkonů týkající se řízení. Plná moc je vystavena k zastupování při odmítnutí dědictví, k vypořádáním dědictví, nebo k podání opravných prostředků. Návrh na zahájení řízení o dědictví může podat i kterákoliv osoba z rodiny, ale v momentě. Kdy notář zjistí, že není účastníkem dědického řízení, přestává s ní komunikovat. Je ale potřeba od sebe rozlišovat návrh na zahájení řízení a podnět k zahájení řízení. O podnět jde většinou tehdy, kdy podání učiní osoba, která nehodlá být účastníkem dědického řízení a pouze notáře upozorňuje na smrt fyzické osoby. Soud zahajuje řízení i bez návrhu, může to být na podnět obce, policie, nebo když byl někdo prohlášen za mrtvého. Na návrh je dědictví zahájeno ihned, jakmile tento dojde soudu. Zahájení tohoto řízení je prvním krokem v dědickém řízení. Bez něho by nemohl být pověřen notář a prováděny další nezbytné úkony v dědickém řízení. Soud tedy pověří notáře, který vystupuje ve funkci soudního komisaře, aby za odměnu vykonal úkony, které se týkají dědictví. K provedení těchto úkonů může notáře pověřit jen soud, proto tyto úkony jsou považovány za úkony soudu. Z toho plyne, že notář musí postupovat podle platných předpisů, pověření notáře ale není soudním rozhodnutím, proto proti tomuto opatření není přípustný opravný prostředek. Notář také nemá rozhodovací pravomoc, vznikne-li tedy v řízení o dědictví potřeba vydat určité rozhodnutí, musí notář předložit věc soudu, aby soud příslušné rozhodnutí vydal. Může jít například o ustavení opatrovníka apod. Notář, který vede dědické řízení, musí mít místní příslušnost k soudu, tedy působí v jeho obvodu. Přechod dědictví ze zůstavitele vyžaduje ze zákona splnění některých podmínek a těmi jsou existence dědictví, dědický titul a způsobilost dědice. V případě dědické nezpůsobilosti, což znamená, že dědic se dopustil velmi závažného a závadného chování, ho soud vyloučí z dědického nástupnictví. Zůstavitel je tak chráněn zákonem, že z jeho majetku nebude mít prospěch osoba, která ho například podvedla, nebo chtěla spáchat úmyslný trestný čin směřující proti zůstaviteli apod. Vydědění má stejné právní účinky jako dědická nezpůsobilost. Rozdíl mezi nimi je takový, že nezpůsobilost vyvstává ze zákona, kdežto vydědění je vůle zůstavitele. Další z hlavních funkcí notáře při dědickém řízení je zjišťování dědiců a šetření v Centrální evidenci závětí vedené Notářskou komorou. Pokud notář zjistí, že zůstavitel pořídil závěť ve formě notářského zápisu, zjistí její obsah. Dalším úkonem je stanovení dědiců, podle nového občanského zákoníku, který nabyl platnosti dnem 1. ledna 2014. Nedílnou součástí dědického řízení je i zjišťování majetku a případných dluhů zůstavitele. Soud je povinen zjistit zůstavitelův majetek a dluhy a provést soupis aktiv a pasiv dědictví. Při zjišťování zda a jaký majetek či dluhy zůstavitel zanechal, soud vychází nejen z tvrzení účastníků řízení, ale i z důkazů jimi navržených.

Vyberte prosím službu