Informace o vyřizování stížností podaných proti České republice k Evropskému soudu pro lidská práva
Není žádným tajemstvím, že Evropský soud pro lidská práva se potýká s velkým množstvím nevyřízených stížností, které navíc stále narůstá: ke konci roku 2010 jich na rozhodnutí čekalo téměř 140 tisíc, což je o více než 20 tisíc více než na konci roku předchozího. Očekává se, že určité zlepšení by mohlo nastat v důsledku změn, které do kontrolního mechanismu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod přinesl Protokol č. 14, jenž vstoupil v účinnost dne 1. června 2010. Již nyní je však zřejmé, že zajištění trvale udržitelného fungování Evropského soudu si bude vyžadovat i další opatření.
Z tohoto pohledu je potěšující, že podíl České republiky na tomto stavu – měřeno počtem podaných stížností – je v současné době poměrně malý: z celkového počtu stížností, které byly v roce 2010 přiděleny k rozhodnutí, proti ní směřovalo necelé jedno procento stížností; podobně je na tom i v relativním počtu nevyřízených stížností.
Je ale třeba poznamenat, že zhruba jen každá desátá stížnost, která do Štrasburku doputuje, je následně zaslána žalované vládě k vyjádření, zatímco ostatní stížnosti bývají Evropským soudem odmítány již na podkladě informací dodaných stěžovatelem samotným. V roce 2010 bylo vládě oznámeno celkem 61 stížností, které nebyly ihned odmítnuty a týkají se např. sterilizací romských žen, nedobrovolných hospitalizací ve zdravotnických zařízeních, repatriace cizinců, transformace zemědělských družstev či spravedlivosti trestního řízení proti bývalé prokurátorce L. Brožové-Polednové vedeného v souvislosti s procesem proti M. Horákové a dalším osobám.
V roce 2010 Evropský soud rozhodl v 25 sporech proti České republice, přičemž v 16 z nich se vládě podařilo zcela obhájit postup státu z pohledu Úmluvy. V devíti případech dospěl Evropský soud k závěru, že alespoň některé z námitek porušení lidských práv a základních svobod, kterých se stěžovatelé dovolávali, jsou odůvodněné. Z titulu spravedlivého zadostiučinění štrasburští soudci v uplynulém roce úspěšným stěžovatelům přiznali částku v celkové výši 79 005 eur, což ale představuje jen několik desetin procenta z částky, jejíhož vyplacení se stěžovatelé domáhali. Ve dvou případech vláda – s ohledem na ustálenou judikaturu Evropského soudu – uznala, že práva stěžovatelů byla porušena, a vyplatila jim přiměřené zadostiučinění.
Zastupování státu v řízení před Evropským soudem pro lidská práva je kompetenčním zákonem svěřeno Ministerstvu spravedlnosti. Jménem státu před ním konkrétně vystupuje zmocněnec jmenovaný vládou, kterým je od roku 2002 Vít A. Schorm. Postavení vládního zmocněnce a jeho kanceláře, která je součástí Ministerstva spravedlnosti, je upraveno statutem schváleným vládou.
Zdroj: Justice.cz - Oficiální server českého soudnictví (http://www.justice.cz/)
