Občanské právo

DAROVACÍ SMLOUVA
ü Touto smlouvou dárce bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá
ü Musí být písemná v případě nemovitosti u movitých věcí pouze v tom případě nedojde-li k odevzdání a převzetí věci ihned
ü Dárce je povinen při nabídce daru upozornit na vadu
ü Pokud má bít závazek splněn až po dárcově smrti je darovací smlouva neplatná
ü Dárce se může domáhat daru jestliže se obžalovaný chová k němu nebo k členům rodiny tak, že hrubě narušuje dobré mravy
SMLOUVA O DÍLO
ü Zhotovitel se zavazuje objednavateli, že mu na své nebezpečí provede objednané dílo za dohodnutou cenu
ü Dílo má obvykle hmotnou povahu jen vyjímečně se jedná o věc nehmotnou (duševní činnost) smlouva o dílo může být uzavřena i ústně ale musí vždy obsahovat:
a) předmět díla
b) rozsah díla
c) cena díla
d) jakost díla
e) doba zhotovení
ü cena pokud není dohodnuto jinak se platí po dokončení díla provádí-li se dílo po částech má zhotovitel nárok na zálohu
ü pokud cena byla stanovena dle rozpočtu nesmí být bez souhlasu objednavatele zvýšena nelze-li cenu stanovit přesně stanový se odhadem
ü objednavatel je oprávněn z důvodu podstatného zvýšení ceny od smlouvy odstoupit rozpracovanou práci musí uhradit
Materiál
ü ze zákona je jeho dodání pověřen objednatel pokud má daný materiál vady musí na to zhotovitel upozornit
ü bylo-li dílo zmařeno náhodou přes jeho splněním ztrácí zhotovitel nárok na odměnu
Zvláštní ustanovení smlouvy o dílo
a) zhotovení věci na zakázku
b) smlouva v opravě a úpravě věci
a) věc zhotovenou na zakázku je objednatel povinen převzít
ü pokud si ji nevyzvedne sni do 6 měsíců může sní zhotovitel volně nakládat, když se mu jí nepodaří zpeněžit požaduje zaplacení od objednavatele
c) oprava = činnost, při které se odstraňují vady věci, následky jejího poškození nebo účinky opotřebení
úprava = činnost, při které se mění povrch věci nebo její vlastnosti
Záruční doba na opravy a úpravy a úpravy je 3 měsíce, u stavebních prací 18 měsíců.
ü Objednatel je povinen si věc vyzvednout do 1 měsíce od provedení úpravy či opravy, jinak platí za uskladnění
ü Nevyzvedne-li si věc do 6ti měsíců, má zhotovitel právo věc prodat
ü Dojde-li k prodeji věci, vyplatí zhotovitel objednateli výtěžek z prodeje, ale odečte si: poplatek za uskladnění
ü Případně jiné náklady spojené s prodejem
Ustanovení o reklamacích u těchto smluv je totožně s kupní smlouvou.
Dědické právo
- Je to soubor právních norem, které upravují přechod majetku a dluhů fyz. osob pro případ její smrti na její právní nástupce
Dědictví
Soubor majetku majetkových práv a závazků (dluhů) člověka, který po jeho smrti nezaniká, ale přechází na právní nástupce (dědice)
Zůstavitel
Zemřelá fyz. osoba jejíž majetek je předmětem dědění
Dědic
Může jím být:
- fyz. osoba
- podmínkou, aby mohla výt dědicem je, že se musí dožít smrti zůstavitele (zemře-li dříve nebo současně tak nedědí, vy jímkou je nenarozené, ale prokázaně počaté
- práv. osoby
- podmínkou, aby se mohla stát dědicem nesmí zaniknout před smrtí zůstavitele
Způsoby dědění:
- ze závěti
- ze zákona (pokud nebyla zanechána závěť a neexistují ani
zákonní dědicové majetek připadá stát)
Dědění ze závěti
- · závěť je písemný dokument (jednostranný projev vůle), kde zůstavitel určuje kdo má být jeho dědicem
- · sepisuje se tedy pokud chce zůstavitel vyloučit nebo obměnit způsob dědění ze zákona
Forma závěti
1. Vlastnoruční závěť
- musí být napsána celá rukou zůstavitele musí obsahovat vlastnoručně napsané datum a podpis
- tuto formu závěti může sepsat pouze osoba starší 18 let
- nesplnění uvedených podmínek činí závěť neplatnou
2. Závěť v jiné písemné formě
- musí obsahovat vlastnoruční podpis, datum a musí jí podepsat dva přítomní svědci například u osob, které neumí číst a psát
3. Závěť ve formě notářského zápisu
- musí mít náležitosti předepsané zvláštní normou tuto formu závěti mohou sepsat mladiství
Ať je závěť sepsaná kdykoli za života zůstavitele nabývá účinností až po jeho smrti. Do té doby ji zůstavitel může zrušit odvoláním nebo napíše jinou závěť,která tu starou ruší.
Neopomenutelní dědicové
- v závěti může být jako dědic ustanoven kdokoliv,ale nelze opomenout POTOMKY zůstavitele zletilé i nezletilé (manžela a manželku lze opomenout)
a) nezletilý- potomci musí dědit nejméně to co jim náleží při dědění ze zákona
b) zletilý- musí dědit alespoň polovinu ze svého zákoného podílu
Pokud by toto závěť nerespektovala je v této části neplatná.Potomky lze opomenou jen tehdy byly-li předem vyděděni.
Vydědění
· je výslovný projev vůle zůstavitele a musí mít stejné náležitosti jako závěť, týká se pouze neopomenutelných dědiců.
- Vyjímečně lze vydědit vnuka i vnučku
Zůstavitel může potomka vydědit z těchto důvodů:
a) jestliže je v rozporu s dobrými mravy, neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných záležitostech
b) jestliže o zůstavitele trvale neprojevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl
c) jestliže byl odsouzen pro úmyslný trestní čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně 1 roku
d) jestliže trvale vede nezřízený život
Důvod vydědění musí být v listině uveden.
Dědická nezpůsobilost
- existuje táké kromě vydědění
- podle zákona je nezpůsobilý dědic ten, kdo se dopustil úmyslného trestního činu proti zůstaviteli jeho majetku dětem nebo rodičům
- Může však dědit v případě, že mu zůstavitel tento čin odpustil jakýmkoliv srozumitelným způsobem
Dědění ze zákona
· Dochází k němu tehdy, když zůstavitel nezanechal závěť
- Zůstavitel zanechal závěť neplatnou
- Dědicové uvedeni v závěti dědictví odmítli
- Dědicové jsou k dědění nezpůsobilý
Zákon stanový 4 skupiny, které jsou k dědění povolány postupně:
1. v té se dědí stejným dílem mezi manželem/kou a dětmi zůstavitele
- u manžela je podmínkou existující manželství
- u dětí je lhostejné zda jsou ze současného či předchozího manželství, mohou být pokrevní i osvojené, ale vždy děti zůstavitele, pokud některé z dětí nedědí přechází dědictví na jeho děti
- je povolána k dědění v případě, že nedědí potomci zůstavitele zde dědí manžel/ka, rodiče a ti kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu 1 roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a pečovali o ni nebo byli na zůstavitele odkázáni výživou (nevlastní děti)
- je povolána tehdy nedědí-li manžel/ka ani zůstavitelovi rodiče. Zde dědí ti co žily se zůstavitelem po 1 rok ve společné domácnosti a sourozenci (stejným dílem)
- nedědí-li některý ze sourozenců dědí místo něj jeho děti, dále už jejich nepřicházejí v úvahu (nedědí)
- je povolána tehdy nedědí-li nikdo ze skupiny 3 zde dědí prarodiče zůstavitele
- nedědí-li podíl připadá jejich dětem
Dědické řízení
♦ Dědictví projednává soud v řízení o dědictví v němž dědicům potvrdí nabytí jejich dědictví či nikoliv na dědice přecházejí práva i závazky zůstavitele (kromě závazků výlučně osobní povahy)
♦ Dědic je povinen uhradit přiměřené náklady pohřbu zůstavitele jeho dluhy ty však maximálně do výše nabytého dědictví
Dědic může dědictví odmítnout:
a) Výslovným prohlášením do protokolu u soudu
b) Písemně do 1 měsíce, ode dne kdy byl dědic o dědictví a jeho možnosti odmítnutí soudem vyrozuměn
Podmínky odmítnutí:
♦ Musí se týkat celého dědictví, odmítnout jen část nebo odmítnout s podmínkami a výhradami nemá právní účinky odmítnutí je neodvolatelné
OBECNÁ ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
ü Dle občanského zákoníku je škoda určité znehodnocení, které lze vyjádřit v penězích
ü Obecnou odpovědnost za škodu má každá fyzická i právnická osoba
ü Tyto osoby odpovídají nejen za škodu, kterou způsobí porušením nějaké povinnosti, ale i za škodu, kterou způsobí ty osoby, které tato osoba neporušila právní povinnost
Podle předmětu rozlišujeme odpovědnost za škody:
a) na majetku
b) Zdraví
c) Občanské cti
ü Kromě obecné odpovědnosti rozeznáváme zvláštní druhy odpovědnosti
- odpovědnost za škodu způsobenou osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání např. nezletilý, duševně nemocný
ü platí zde, že solidárně odpovědný je s nimi ten kdo má povinnost vykonávat nad nimi dohled
- odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům tzn. Využívání moci a práva pouze za účelem poškození osoby např. šikana
- odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech
ü tuto povinnost mají především provozovatelé poskytující ubytovací služby
ü odpovídají za škodu na věcech, které byly ubytovanými osobami uvedeny do ubytovny nebo si ji přímo u provozovatele uložily
ü tuto odpovědnost mají i provozovatelé těch služeb s nimiž je spojeno odkládání věcí (restaurace, kosmetické salóny)
ü mají odpovědnost za věci odložené na místo k tomu určené nebo obvyklé této odpovědnosti se nelze zbavit ani prohlášením za odložené věci neručí
Vznik nároku na náhradu škody
ü aby k němu nedošlo musí existovat důkaz že poškozenému vznikla škoda tak, že někdo proti němu jednal v rozporu s právními předpisy
Způsob a rozsah náhrady škody
ü nahrazuje se nejen skutečná cena, ale i ušlý zisk
Skutečná škoda – je to o co se majetek znehodnocením zmenšil
Ušlý zisk – je to o co by se majetek zvětšil kdyby nedošlo ke škodě
ü Škoda se nahrazuje v penězích pokud je to možné a poškozený o to požádá nahrazuje se škoda tzv. naturální restitucí tzn. Uvedené věci do původního stavu
ü Při škodách na zdraví se poskytují obdobné náhrady pracovních úrazů, tj.: bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění, náhrada za ztrátu výdělku, účelné náklady spojená s léčením a věcná škoda
ü Pokud škodu způsobí více lidí odpovídají za ní společně a nerozdílně
Občanské právo
- toto právo upravuje majetkové vztahy fyz. a práv. osob
- majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem
- vztahy vyplívající z práv na ochranu osobnosti hlavním pramenem je občanský zákoník ( i když některé majetkové vztahy upravují i jiné právní předpisy př.obchodní zákoník).
- je to občanský zákon, který zahrnuje přehledně a systematicky uspořádání právní normy celého právního odvětví (nebo jeho podstatné části)
- každý zákoník je zákon ,ne každý zákon je zákoník
Zákoník
Zásady občanského práva
- zásady obč. pr. Jsou účinné všeobecně pro všechny osoby a všichni účastníci občansko právních sporů mají rovné postavení (i když je účastníkem stát)
- v občanském právu převažují normy dispozitivní tzn. účastníci právních vztahů mají poměrnou volnost v tom, upravuje si své vztahy, tak jak oni chtějí (pokud si své vztahy vzájemně neupraví přistupuje na řadu zákon)
- účastníci musí dbát na to, aby při výkonu svých práv nezasahovali do práv jiných osob
- pokud dojde k porušení práv u některých osob poskytuje ochranu soud případně jiný příslušný státní orgán a pokud někomu bezprostředně hrozí zásah do jeho práva může se chránit přiměřenou svépomocí
- „V občansko právních vztazích je dovoleno vše co není výslovně zákonem zakázáno a naopak státním orgánům je zakázáno vše co jim není výslovně zákonem dovoleno“ Tyto dvě zásady vycházejí právě
- z dispozitivního charakteru norem to znamená jejich volnost
Práva věcná
Mezi tyto práva patří
- 1. Právo vlastnické
a) Dědické právo
b) Právo duševního vlastnictví
- 2. Spoluvlastnictví
- 3. Držba
- Věcná práva k cizím věcem
a) Věcná břemena
b) Zástavní právo
c) Zadržovací právo
Právní případ:
Cizí pes vnikl na zahradu, kde si hráli děti a děti se polekali. Vlastník zahrady chtěl psa zahnat a udeřil ho holí tak, že ho zabil. Vznikl spor v němž vlastník psa vymáhá náhradu škody a tvrdí, že zákrok proti jeho psovi byl surový a zbytečný protože jeho pes by byl nikomu neublížil. Naproti tomu vlastník zahrady uvádí, že musel zakročit protože pes děti ohrožoval a vypadal nebezpečně na svoji omluvu uvádí, že psa nechtěl zabít, ale pouze zastrašit a vyhnat ze zahrady.
- Vlastník zahrady mohl psa zastrašit jiným způsobem
- Vlastník psa by měl dostat náhradu za psa
- Pes měl být připoután a pod kontrolou majitele
VĚCNÁ PRÁVA K CIZÍM VĚCEM
Věcná břemena
ü Vztahují se k nemovitostem, omezují vlastníka nemovitostí tzn. že je povinen ve prospěch někoho jiného:
- Něco trpět
- Něčeho se vzdát (úpravy)
- Něco konat (veřejná studna)
Břemena vznikají:
1) písemnou smlouvou
2) dědickým řízením
3) vydržením
Břemena zanikají:
1) Písemnou smlouvou
2) Rozhodnutím příslušného orgánu
3) Smrtí osoby pokud je věcné břemeno vázáno na ni
(např. dům, ve kterém musím necha dožít původního majitele)
ü Vznik a zánik věcných břemen musí být zapsáno do katastru nemovitostí
Právo vlastnické
- Jedná se o nejvýznamnější právo věcné, zajišťuje vlastníkovy úplnou moc nad věci a umožňuje mu tak:
a) věc držet
b) využívat ji i její plody a užitky
c) disponovat s ní (prodat, zastavit ji)
Proti vůli vlastníka může stát jeho věc vyvlastnit nebo jeho vlastnické právo omezit pouze na základě zákona, ve veřejném zájmu a za náhradu (př. přírodní katastrofa poskytnutí auta)
Vlastnictví se nabývá
- smlouvou (kupní, darovací, směnná)
- rozhodnutím státního orgánu (majetkové vypořádání při rozvodu)
- jiné způsoby, které stanoví zákon
Nabytí vlastnictví prostřednictvím smlouvy:
- u movitých věcí není podstatná písemná forma smlouvy a vlastnické právo přechází na druhou osobu v momentě převzetí věci
- u nemovitostí je písemná forma smlouvy nutná a vlastnické právo přechází na druhou osobu až vkladem do katastru
Nalezení věci:
- pokud někdo najde ztracenou věc je povinen vydat ji vlastníkovy, pokud vlastník není znám věc se musí předat příslušnému státnímu orgánu (pokud se vlastník do 1 roku nepřihlásí věc připadá státu) nálezce má právo na náhradu nezbytných výdajů a na nálezné, které činní 10% z ceny nalezené věci
Právo duševního vlastnictví
- Rozumí se jím právní vztah k nehmotným produktům duševní práce, které mají majetkovou hodnotu
- Nejdůležitějším pramenem je zákon o dílech librárních, vědeckých a uměleckých tzv. Autorský zákon spadá do odvětví občanského práva
Dle tohoto zákona mají autoři právo:
- Na ochranu svého autorství a nedotknutelnost svého díla
- S dílem nakládat
- Rozhodnout o jeho zveřejnění
- Udílet souhlas k jeho užití
- Na odměnu za tvůrčí práci
Právo na ochranu autorství je nepřevoditelné, autor může převést na jinou osobu jen právo užití díla. Autorské právo trvá po dobu autorova života a 50 let po smrti, již toto právo přechází na dědice.
Dalšími prameny z odvětví obchodními práva jsou zákony: o vynálezech, průmyslových vzorech, zlepšovacích návrzích a zákony o užitných vzorech.
spoluvlastnictví
- Znamená, že věc může mít ve vlastnictví dvě nebo více osob
Rozlišujeme spoluvlastnictví:
a) podílové
b) společné jmění manželů (SJM)
Platí však, že ve vztahu k jiným osobám se všichni spoluvlastníci považují za jediného vlastníka, pokud tedy udělají právní úkon týkající se této věci jsou všichni oprávněni či povinni společně a nerozdílně tzn. solidárně
Podílové spoluvlastnictví
- o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci na základě většiny, která se počítá podle velikosti podílů
- podle podílů se rozdělují práva a povinnosti mezi vlastníky př. vynos z nájemného se rozděluje podle podílů, ale podle výše se odvádí také daň z nemovitosti
Podíl:
- lze jej převést na osobu blízkou (manžela/ku, příbuzné v přímé řadě)
- pokud by byl převáděn na jiné osoby mají spoluvlastníci předkupní právo
Zrušení podílového spoluvlastnictví:
- dohodou (písemná u nemovitosti)
- rozhodnutí soudu
Vypořádání podílového spoluvlastnictví:
a) jeli věc dělitelná
- rozdělí se podle podílu
b) věc nedělitelná
- vezme si ji jeden vlastník a ostatním vyplatí jejich podíly nebo se věc prodá a výtěžek se rozdělí podle velikosti podílu
Společné jmění manželů
Spadá do něj veškerý majetek záskaný za trvání manželství s vyjímkou věcí:
- a. Které některý z manželů dostal darem nebo zdědil
- b. Které slouží k osobní potřebě nebo k výkonu povolání jednoho z manželů
- c. Které získal jeden z manželů restitucí (za podmínky, že vrácený majetek měl ve svém vlastnictví už před uzavřením manželství
♦ Běžné záležitosti týkající se společného majetku mlže vyřizovat každý z manželů
♦ V ostatních případech je třeba souhlasu obou manželů k tomu, aby byl právní úkon platný (prodej věci)
♦ Všechny právní úkony týkající se majetku manželů se váží na oba manžele tzn. pokud jednomu z manželů vznikne za trvání manželství dluh, může být uhrazen z tohoto společného majetku
♦ Při podnikání může manžel(ka) použít majetek k podnikatelským účelům je z výslovným souhlasem druhého
Společné jmění manželů vzniká :
a) zánikem manželství
b) odsouzením jednoho z manželů k trestu propadnutí majetku
♦ k vypořádání pak dochází dohodou popř. rozhodnutím soudu
Právní pojetí věcí a majetku
Předmětem občanského práva jsou:
a) věci –hmotné, nehmotné
b) práva
c) jiné majetkové hodnoty
B+C se musí ocenit jinak nemohou být předmětem právního vztahu
Dědění věcí
1. Hmotné
- jsou to všechny prostorově vymezené celky, které můžeme rozpoznat některým z našich smyslů
a) věci movité
- věci, které lze přemisťovat (auto,nábytek)
b) věci nemovité
- jsou to pozemky (ohraničené části zem. povrchu) a předměty s povrchem pevně spojené (budova,stromy)
- o všech nemovitostech v ČR vedou evidenci katastrální úřady a soubor všech evidovaných údajů se nazývá Katastr ČR; je vněm uvedeno př. poloha a rozloha nemovitosti evidenční čísla údaje o vlastnictví tento katastr je veřejný
2. Nehmotné
- nemají hmotnou podstatu nejsou zřetelně,prostorově vymezeny
- jedná se především o produkty myšlení (patenty a vynálezy,postupy)
- patří sem i pohledávky (jsou to peníze, které nám dluží jiné osoby)
Součást věci
- je vše co k ní podle její povahy náleží a nemůže to být odděleno aniž by se tím věc znehodnotila (kola u auta)
- pokud se o jednu věc, která nemůže být rozdělena uchází se o ní více lidí stanoví se podíly
- stavba není součástí pozemku
Příslušenství věci
jsou věci určené k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány např.příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti půda, sklep
Občanský zákoník je rozdělen do tří částí
část-právo věcné
část-právo závazkové
část-právo na ochranu osobnosti
Práva věcná
upravují vztahy osoby k majetku (k věci samé) tzn. že cílem je ochrana užívání těchto věcí a všechny ostatní osoby nesmějí žádným způsobem do věcného práva osoby jiné zasahovat
Právo závazkové
upravuje majetkové vztahy k jiným osobám tzn. upravuje vztahy v nichž je určitá osoba oprávněna požadovat splnění nějaké povinnosti od osoby jiné
Pojmy:
Oprávnění něco požadovat je pohledávka
Oprávněná osoba je věřitel
Povinnost něco splnit je dluh
Povinná osoba je dlužník
Dluhem může být jakákoliv povinnost
zaplatit určitou sumu
předat nějakou věc
vykonat práci
Právo na ochranu osobnosti
Týká se zejména
- života a zdraví
- jména
- cti
- projevů osobní povahy
- poskytuje se pouze fyz.os.
- bez souhlasu fyz. osob nesmějí být zveřejňovány její dokumenty osobní povahy tzn. zvukové,písemné a obrazové záznamy jejich použití je jen k úředním účelům a na základě zákona, také k účelům vědeckým,uměleckým,zpravodajských
Jestliže byla nějaká fyz. osoba poškozena má právo na přiměřené zadostiučinění (omluva,finanční odškodnění)
SMLOUVA O PŘEPRAVĚ
Mohou se týkat:
a) Přepravy osob
b) přepravy nákladu
Přeprava osob
ü touto smlouvou vzniká cestujícímu, který za stanovenou úhradu (jízdné) použije dopravcův prostředek, nárok aby jej dopravce přemístil řádně a včas
ü tyto smlouvy se u některých druhů dopravy (MHD) uzavírají tzv. konkludentními činy=>nástup do dopravního prostředku (konkludentní znamená vyplývající z úmyslu)
Nepravidelná přeprava:
ü zájezd; dopravce je povinen uhradit cestujícím škodu vzniklou tím, že přeprava nebyla provedena včas, tato odpovědnost nemůže být vyloučena přepravním řádem
Přeprava nákladu
ü touto smlouvou se dopravce zavazuje odesílateli, že za přepravné přepraví jeho zásilku s odbornou péčí ve stanovené lhůtě, do určitého místa a předá jej příjemci
Odpovědnost dopravce
ü odpovídá za škodu vzniklou na přepravované zásilce v době od jejího převzetí k přepravě až do vydání .
ü Při uplatňování této odpovědnosti nemusí být dopravci dokazováno zavinění
ü Dopravce se však odpovědnosti zbaví, pokud se vyskytne jeden z liberačních důvodů
ü Vadnost zásilky nebo jejího obalu
ü Zvláštní povaha zásilky
ü Okolnost kterou nemohl odvrátit (živelná pohroma)
ü Skutečnost že škodu způsobenou odesílatel nebo příjemce
„práva o povinnosti vyplývající z obou přepravních smluv upravují tzv. přepravní úřady“
ZÁSTAVNÍ PRÁVO
ü Zástava je věc k zajištění pohledávky (takže toto právo slouží jako pojistka při uzavírání závazků)
ü Toto právo umožňuje věřiteli domáhat se zajištění své pohledávky ze zástavy jestliže dlužník neplní svůj dluh toto právo vzniká nejčastěji písemnou dohodou mezi věřitelem
Movitá zástava
ü Se odevzdává zástavnímu věřiteli nebo jiné os. do úschovy
Nemovitá zástava
ü Je hypotéka a zapisuje se do katastru
ZADRŽOVACÍ PRÁVO
ü Na rozdíl od smlouvy o zástavě je uplatnění zadržovacího práva jednostranný právní akt tzn. věřitel může k zajištění své pohledávky zadržet movitou věc dlužníka dokud mu nesplatí svůj dluh nebo mu neposkytnou jinou dostatečnou jistotu
ü Předmětem tohoto práva může být pouze movitá věc, kterou má věřitel u sebe a byl by jinak povinen ji dlužníkovy vrátit
(př. automechanik má právo zadržet opravené auto dlužníka dokud mu nezaplatí za opravu věřitel je povinen neprodleně informovat dlužníka o zadržení věci a o jeho důvodech
ZÁVAZKOVÉ PRÁVO
ü Je soubor právních norem o závazkových vztazích
Právní závazkový vztah
ü Je vztah kdy věřiteli vzniká právo na plnění od dlužníka a dlužníkovy vzniká povinnost splnit závazek
Je rozděleno na dvě části:
- 1. obecná ustanovení
ü upravují vznik změnu zajištění a zánik všech závazkových vztahů
- 2. pojmenovaná smlouva
ü je jich více jak 20 druhů např. kupní, darovací
ü mají své názvy uzákoněné někdy vznikne situace, kdy se ani jedna z pojmenovaných smluv nehodí potom mohou účastníci vztahu uzavřít smlouvu
a) atypickou –tj.novou nepojmenovanou
b) smíšenou – obsahuje prvky různých typů smluv např. leasing
Obecná ustanovení
Obsah závazků:
ü může jim být, že dlužník je povinen věřiteli
a) něco dát př: dodat zboží
b) něco vykonat –zprostředkovat uzavření smlouvy
c) něco strpět – umožnit užívání bytu dle nájemní smlouvy
d) něčeho se zdržet – umožnit 3 osobě použít již pronajatou věc
ü Závazek může být platný i přes to, že v něm není uveden důvod dlužníkovy povinnosti věřitel je však povinen v případě potřeby důvod závazku prokázat
ü Je přípustné připojit k obsahu závazku také tzv. Úmluvu o možnosti odstoupení od smlouvy a ujednat pro takový případ i sankci, která se nazývá odstupné
ZÁVAZKY ZANIKAJÍ
1) Splnění
ü Závazek zaniká pokud byl splněn včas a řádně u vzájemných závazků se může domáhat splnění jen ten kdo již svůj závazek splnil dříve nebo je připraven jej splnit
ü Pokud není určena doba splnění je dlužník povinen splnit závazek následující den po dni kdy byl o splnění věřitelem požádán
ü Místo plnění závazku je ze zákona bydliště nebo sídlo dlužníka
ü Věřitel je povinen přijmout i jen částečné plnění, dlužník může splnění odepřít nevydá-li mu věřitel potvrzení o splnění dluhu tzv. kvitanci potom dlužník neplatí ani sankci z prodlení
2) Dohodou
ü Účastníci se mohou o zrušení závazku dohodnout a o jeho nahrazení novým závazkem např. dlužník je insolventní proto místo peněz je ochoten vykonat pro věřitele nějakou práci
ü Věřitel může dohodou dluh prominout, vždy musí být písemná forma
3) Nemožností plnění
ü Plnění je nemožné tehdy zanikne-li předmět plnění např. dle smlouvy o dílo má být opraven dům, který shoří
ü Týká-li se nemožnost plnění pouze části zaniká dlužníkova povinnost jen v této části
ü Věřitel však může odstoupit od smlouvy protože pro něj ztratila význam
4) Smrtí dlužníka nebo věřitele
ü Smrtí dlužníka zaniká jen takový závazek jehož obsahem bylo plnění, které měl dlužník provést osobně
ü Smrtí věřitele zaniká jeho pohledávka jen tehdy bylo-li plnění vázáno výlučně na jeho osobu (krejčí měl ušít oblek)
ü Všechny ostatní dluhy a pohledávky se převádějí na dědice
5) Započtení
ü Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky stejného dluhu, tyto pohledávky zaniknou do té výše do které se navzájem kryjí a uhradí se pouze rozdíl k tomuto rozhodnutí postačí jednostranný právní úkon kdy jeden z účastníků projeví svou vůli k započtení k druhému
6) Výpověď
ü Je o jednostranný právní úkon, kterým se ukončuje závazek sjednaný na dobu neurčitou, jehož obsahem je povinnost k nepřetržité či opakované činnosti
7) Uplynutím doby
ü Jsou-li závazky sjednané na dobu určitou po jejím uplynutí zanikají (nájmy)
8) Splynutí
ü Závazek tímto způsobem zaniká jestliže věřitel a dlužník splynou v jednu osobu ( sloučení organizací, které si navzájem dlužili, nebo pokud se dlužník stane dědicem po věřiteli)
9) Narovnání
ü Pokud mezi věřitelem a dlužníkem existují nějaké spory ohledně závazku, mohou sepsat dohodu o narovnání touto dohodou starý závazek zaniká vzniká nový zpravený závazek
10) Neuplatnění práva
ü U některých závazků je v zákoně stanoveno, že je lze uplatnit jen do určité doby, pokud není v této době právo uplatněno závazek zaniká
ü Tento typ závazku nazýváme propadnutí neboli prekluze (prekluzní lhůtou je např. záruční lhůta po jejím uplynutí zaniká nátok na odpovědnost za vady)
ü K takovému zániku dochází jen v případech stanovených zákonem
Prekluzi je podobné promlčení práva
ü Promlčením však právo nezaniká oslabuje se pouze věřitelovo postavení (promlčují se všechna majetková práva kromě vlastnického)
Všeobecná promlčecí doba je 3 roky a běží ode dne, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno (věcná břemena 10 let, pří náhradě škody 2 roky, bezdůvodné obohacení 2 roky).
Hlavní rozdíly mezi prekluzí a promlčením:
Prekluze
ü splnění závazku po prekluzi je bez právního důvodu, proto vznikne bezdůvodné obohacení a příjemce je povinen plnění vrátit
ü soud je povinen prekluzi zjistit i když na ni účastníci sami neupozorní
ü ustanovení o prekluzi jsou pouze vyjímečná
Promlčením
ü po promlčení nezaniká právní povinnost tzn. příjemce nemusí plnění vrátit
ü pokud dlužník namítne, že došlo k promlčení práva musí k tomu soud ve svém rozhodnutí přihlédnout
ü ustanovení promlčení jsou všeobecná
ZMĚNY ZÁVAZKŮ
-týkají se:
a) obsahu závazků
b) účastníků závazku
Obsah závazků
ü Uskutečňuje se nejčastěji dohodou, jednostranně lze obsah závazku změnit jen v případě ze zákona nebo pokud tato možnost byla mezi účastníky předem dojednána
Ke změně obsahu dochází, ale také:
a) prodlením dlužníka
ü to nastane, když dlužník nesplní svůj závazek včas a řádně v takovém případě:
- smlouva zanikne, pokud je jasné z povahy smlouvy, že věřitel nemůže mít na opožděném plnění zájem
- je poskytnuto opožděné splnění tzn. smlouva v zájmu věřitele počítají s úroky z prodlení
b) prodlení věřitele
ü dojde k němu v případě, že nepřijme včas a řádně nabídnuté plnění dlužníkem nebo s ním v době prodlení nespolupracuje
ü toto prodlení má určité první následky
ü věřitel je povinen nahradit dlužníkovy škody, které mu vznikli
ü na věřitele přechází nebezpečí nahodilé zkázy věci tj. přestože věc nepřijal je za ni zodpovědný kdyby se sní něco stalo
ü z důvodů věřitelova prodlení dlužník neplatí úroky pro nesplnění včas
Změna účastníků
a) postoupením pohledávky tj. i bez souhlasu dlužníka na základě písemné smlouvy lze podstoupit pohledávku z dosavadního na nového věřitele
b) převzetí dluhu je přípustné jen se souhlasem věřitele a to z toho důvodu, aby nedošlo ke zhoršení věřitelova postavení závazkového vztahu
Použitá literatura – Obchodní zákoník