Obhájce
- obhájce je samostatný subjekt TŘ ale vystupuje v něm jménem obviněného a jedná s jeho souhlasem
- vystupuje ve prospěch obviněného, obhajuje jeho zájmy
- obhájcem v TŘ může být výlučně advokát – je nezávislý, vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta
- postavení advokáta ve vztahu ke klientovi je do jisté míry samostatné [1] a v případech, kde jsou příkazy klienta v rozporu se zákonem, musí je odmítnout
- tzv. substituce – advokát se může dát zastoupit jiným advokátem a při jednotlivých úkonech může advokáta zastoupit koncipient (např. při výslechu obviněného v přípravném řízení)[2]
V TŘ nesmí být obhájcem obviněného (§ 35 odst. 2, 3):
- advokát, proti kt. bylo nebo je vedeno trestní stíhání a v důsledku toho v řízení, ve kt. by měl vykonávat obhajobu, má postavení obviněného, svědka nebo zúčastněné osoby
- advokát, kt. má v řízení vypovídat jako svědek, podává znalecký posudek nebo je činný jako tlumočník
- ZSVM – obhájcem mladistvého nemůže být ten, kdo současně zastupuje osobu, jejíž zájmy si odporují se zájmy mladistvého a ten, kdo byl mladistvému jako obhájce takovou osobou zvolen
- tzv. pluralita obhájců – případy, kdy obviněný v jednom proti němu vedeném TŘ udělil plnou moc dvěma nebo více obhájcům → každý z nich disponuje samostatnými obhajovacími právy a povinnostmi
- pokud má obviněný dva nebo více obhájců, musí OČVTŘ oznámit, kt. z těchto obhájců zmocnil k přijímání písemností a k vyrozumívání o úkonech trestního řízení. Jinak ho určí předseda senátu a v přípravném řízení SZ
- jeden obhájce může v téže věci obhajovat více obviněných, jejich zájmy však nesmí vzájemně kolidovat
Práva a povinnosti obhájce
- vymezuje ustanovení § 41
Obhájce je povinen:
- poskytovat obviněnému potřebnou právní pomoc
- účelně využívat k hájení jeho zájmů prostředků a způsobů obhajoby uvedených v zákoně → pečovat o to, aby byly v řízení objasněny skutečnosti, kt. obviněného zbavují viny nebo ji zmírňují
- vykonávat svoji činnosti jen ve prospěch obviněného
- je oprávněn již za přípravného řízení činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky, nahlížet do spisů v souladu s § 65
- má právo účastnit se vyšetřovacích úkonů, při nichž má právo klást vyslýchaným osobám otázky
- má možnost rozmluvy s obviněným, kt. je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, bez přítomnosti 3. osob
- je oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kt. se může zúčastnit obviněný
- může provést důkazy, zejm. výslech svědka nebo znalce – za podmínek § 215 odst. 2
- je oprávněn přednést závěrečnou řeč při hlavním líčení x veřejné zasedání – konečný návrh
- mimořádný opravný prostředek (dovolání) obviněný může podat jen prostřednictvím obhájce
Zmocnění obhájce
- zmocnění obhájce zaniká při skončení trestního stíhání, pokud nebylo vymezeno jinak
- může být omezeno jen na určitý úsek řízení (např. pouze k hlavnímu líčení) nebo k provedení jen jediného úkonu (např. k sepsání odvolání, stížnosti…) → obhajoba končí provedením úkonu
Obhájce může ještě po zániku zmocnění:
- požádat o navrácení lhůty k podání odvolání
- požádat o navrácení lhůty k odstranění vad obsahových náležitostí odvolání
- podat za obžalovaného ještě dovolání
- žádost o milost
- žádost o odklad výkonu trestu
Rozsah oprávnění obhájce
- rozsah oprávnění obhájce není identický s rozsahem oprávnění obviněného
- je užší – určité úkony a opatření jsou vázány na osobu obviněného (např. výslech obviněného, právo posledního slova)
- je širší – procesní nárok obhájce - obhájce je oprávněn být přítomen již od zahájení trestního stíhání při vyšetřovacích úkonech (§ 165 odst. 2) x možnost obviněného - účast obviněného na vyšetřovacích úkonech může policejní orgán připustit
- pokud obviněný nemá obhájce, policejní orgán připustí účast obviněného na vyšetřovacích úkonech, jestliže úkon spočívá ve výslechu svědka, kt. má právo odepřít výpověď
- právo účasti obhajoby při provádění úkonů přípravného řízení se omezuje na procesně důležité úkony, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem (zejm. výslech obviněného, svědků, znalců, provádění konfrontace, rekognice, rekonstrukce)
- obhájce při těchto úkonech může obviněnému i jiným vyslýchaným osobám klást otázky a kdykoliv v průběhu vznášet námitky proti způsobu jeho provádění
- o konání vyšetřovacích úkonů musí být obhájce včas vyrozuměn policejním orgánem
- pokud se neúčastní obhájce či obviněný v přípravném řízení úkonu, o jehož konání byl vyrozuměn, je možné v hlavním líčení číst protokol o výpovědi svědka (§ 211 odst. 3)
- obhájce se vyrozumívá o konání hlavního líčeni a veřejného zasedání, přitom k přípravě obhajoby mu zákon stanoví přiměřenou lhůtu
- úkolem obhájce je předkládat a poukazovat na důkazy svědčící ve prospěch obviněného a na jejich provedení trvat
- i když sám obhájce je o vině obviněného přesvědčen (např. se mu přiznal), je i nadále jeho povinností zdůrazňovat všechny polehčující okolnosti svědčící ve prospěch obviněného
Povinnost mlčenlivosti
- advokát je ze zákona povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu obhajoby, a této povinnosti jej může zprostit pouze klient → porušení může být kárným proviněním advokáta
- po smrti klienta nebo jeho zániku může být advokát zproštěn povinnosti mlčenlivosti jeho právním nástupcem, pokud jich je více (např. dědiců), musí být zproštěn všemi těmito osobami
- souhlas klienta ani jeho právního nástupce nemůže být nahrazen rozhodnutím soudu, ani jiným způsobem (např. rozhodnutí ČAK)
- advokát, i když odmítne vypovídat z důvodu uvedeného v § 99 odst. 2, je povinen dostavit se na základě řádného předvolání před jakýkoliv OČVTŘ
- povinnost mlčenlivosti nezbavuje advokáta povinnosti překazit spáchání TČ podle § 167 TZ
Nutná obhajoba a obhájce zvolený
Trestní řád rozlišuje:
- A. tzv. zvoleného obhájce – obhajoba na základě plné moci
- B. obhájce ustanovený soudem
- C. obhajoba na základě určení Komorou (§ 18 odst. 2, z. o akvokacii)
- ve výslovně zákonem stanovených případech, musí mít obviněný obhájce a to i když si ho sám nezvolí nebo si ho zvolit nechce → případy nutné obhajoby (§ 36, § 36a a § 42 ZSVM)
Obviněný musí mít obhájce již v přípravném řízení (§ 36):
a) je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu
b) je-li zbaven způsobilosti k PÚ nebo je-li jeho způsobilost k PÚ omezena
c) jde-li o řízení ve věcech mladistvých od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle ZSVM nebo provedeny úkony podle TŘ
d) jde-li o řízení proti uprchlému
e) považuje-li to soud a v přípravném řízení SZ za nutné zejm. protože, vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit
f) koná-li se řízení o TČ, na kt. zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 5 let
g) v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému, nebo
h) má-li se vyjádřit k tomu, zda se vzdává práva na uplatnění zásady speciality v řízení po vydání z cizího státu (§ 389 odst. 2)
i) v řízení o vydání do cizího státu (§ 394 odst. 3)
j) v řízení o dalším předání do jiného členského státu EU (§ 421 odst. 2 písm. a)
k) v řízení o uznání cizozemského rozhodnutí (§ 452 odst. 2)
l) v řízení, v němž se rozhoduje o uložení ochranného léčení, s výjimkou ochranného léčení protialkoholního
- šlo by o závažnou procesní vadu, pokud by v přípravném řízení byly provedeny úkony, kt. neměly povahu neodkladných nebo neopakovatelných úkonů a obviněný neměl obhájce za situace, kdy šlo o případ nutné obhajoby → náprava – úkon bude proveden znovu nebo tato okolnost může být důvodem dovolání
A: Zvolený obhájce
- obviněnému zůstává základní právo obhájce si dle vlastní vůle zvolit i v případech nutné obhajoby
- pokud obviněný si obhájce nezvolí a nezvolí mu ho ani zákonný zástupce, může mu ho zvolit jeho příbuzný v pokolení přímen, sourozenec, osvojitel, manžel, partner (§ 37 odst. 1)
- oprávněná osoba zvolí obhájce vlastním jménem a na své náklady a obviněný musí s volbou souhlasit
- v případech mladistvého obviněného může oprávněna osoba učinit zvolení obhájce proti jeho vůli
- přednost má ten obhájce, kt. byl zvolen obviněným, před obhájcem zvoleným jinou osobou nebo obhájcem ustanoveným (§ 37 odst. 2)
- dříve zvolený nebo ustanovený obhájce musí provádět úkony obhajoby do doby, než nově zvolený obhájce začne obhajobu osobně vykonávat (novela TŘ 2001)
Soud může rozhodnout o vyloučení zvoleného obhájce:
- pokud se obhájce opakovaně nedostaví k úkonům trestního řízení, při nichž je jeho účast nezbytná (§ 37a)
- z důvodů uvedených v § 35 odst. 2 a 3
- pokud obhájce zastupuje dva nebo více obviněných, jejichž zájmy si odporují a sám nepožádá o zproštění nebo nevypoví plnou moc. Vyloučený obhájce nemůže dále vykonávat obhajobu žádného z obviněných v téže věci
- před rozhodnutí o vyloučení obhájce soud umožní obviněnému a obhájci, aby se k věci vyjádřili
- proti rozhodnutí o vyloučení obhájce je přípustná stížnost - má odkladný účinek
B: Obhájce ustanovený soudem
- jestliže obviněný nemá obhájce v případě, kdy ho mít musí, určí se mu lhůta k jeho zvolení
- pokud do této lhůty mít obhájce nebude, bude mu na dobu, po kt. budou trvat důvody nutné obhajoby, neprodleně obhájce ustanoven (§ 38 odst. 1)
- společný obhájce se ustanoví, je-li obviněných několik a jejich zájmy si v trestním řízení neodporují (§ 38 odst. 2)
- kolize zájmu spoluobviněných nastane, jestliže spoluobvinění zastávají odlišné postoje ke stíhanému skutku (př. navzájem se obviňují)
- ustanovený obhájce je povinen obhajobu převzít (§ 40) x z důležitých důvodů však může na svou žádost nebo žádost obviněného být obhajoby zproštěn (např. narušení vztahu důvěry mezi obviněným a obhájce, postoupení soudu, jehož sídlo je značně vzdáleno od sídla advokáta apod.)
- novelou doplněné ustanovení § 40a umožňuje, aby soud zprostil ustanoveného obhájce obhajování i bez návrhu a to z důvodu uvedených v § 37a odst. 1 a 2 (stejné důvody, pro kt. může být obhájce vyloučen)
- obhájce ex offo ustanovuje předseda senátu a v přípravném řízení soudce
- obhájce je ustanovován písemným opatřením, proti kt. není přípustný opravný prostředek x o zproštění obhajoby podle § 40a rozhoduje soud usnesením, proti kt. je přípustná stížnost, kt. má odkladný účinek
- zákonodárce stanoví pravidla pro ustanovování obhájců (§ 39 odst. 2,3)
Řízení ve věcech mladistvých
- mladistvý musí mít obhájce od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle ZSVM nebo provedeny úkony podle TŘ
Úpravu nutné obhajoby mladistvého nalezneme:
- ve vykonávacím řízení (§ 42 odst. 3 zák. mládeže)
jestliže soud pro mládež rozhoduje ve veřejném zasedání a mladistvý nedovršil 18 let
jde-li o podmíněné propuštění z výkonu trestního opatření odnětí svobody mladistvého, kt. nedovršil 19 let
- v řízení o stížnosti pro porušení zákona
- v řízení o dovolání
- v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení
- musí mít obhájce, jestliže v těchto řízení, v době konání veřejného zasedání, nedovršil 19 let (§ 42 odst. 4 zák. mládeže)
- i proti vůli mladistvého mají možnost zvolit mu obhájce příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, manžel, druh… pokud mu nezvolil obhájce zákonný zástupce nebo si jej nezvolil mladistvý sám
C: Obhajoba určená advokátní Komorou
- tento způsob není upraven v TŘ, ale v § 18 odst. 2 zák. o advokacii
- nemůže-li se někdo poskytnutí právních služeb podle zákona o advokacii domoci, je oprávněn požádat Komoru, aby mu advokáta určila
- Komoře je svěřena určitá veřejnoprávní pomoc, kt. je advokát povinen respektovat
- advokát určený Komorou je povinen se žadatelem uzavřít příkazní smlouvu, na jejímž základě bude udělena plná moc obhájci
Jiné osoby s obhajovacími právy
Kromě obhájce mohou některá práva ve prospěch obviněného v TŘ vykonávat 3. osoby:
- A. zákonný zástupce obviněného – vykonává obhajovací práva v zastoupení osoby, proti níž se TŘ vede, tedy jejím jménem
- výčet práv zákonného zástupce je uveden v § 34 odst. 1 – tato práva může zákonný zástupce vykonávat ve prospěch obviněného i proti jeho vůli
- pokud nemůže zákonný zástupce vykonávat svá oprávnění a je zde nebezpečí z prodlení soud může k výkonu těchto práv obviněnému ustanovit opatrovníka (§ 34 odst. 2)
- ZSVM vymezuje oprávnění zákonného zástupce: právo mladistvého zastupovat, zvolit mu obhájce, činit za mladistvého návrhy a podávat opravné prostředky
- zákonný zástupce je oprávněn zúčastnit se těch úkonů, kt. se může zúčastnit mladistvý
- B. Osoby se samostatnými obhajovacími právy – některé osoby obviněnému blízké a orgán sociálně-právní ochrany dětí
- tyto osoby vykonávají obhajovací práva ve prospěch obviněného vlastním jménem
- tyto osoby mohou podávat ve prospěch obžalovaného odvolání, stížnost proti usnesení o vazbě a ochranném léčení ve prospěch obviněného, mohou podat návrh na zahlazení odsouzení, mohou obviněnému zvolit obhájce
[1] § 41 odst. 4 – Je-li obviněný zbaven nebo omezen ve způsobilosti k PÚ, může obhájce daná oprávnění vykonávat též proti vůli obviněného.
[2] § 35 odst. 1 – výjimkou řízení před KS jako soudem 1. stupně, VS, NS – se nemůže nechat zastoupit koncipientem
