Současná pravidla konkurzního řízení

 

Základní předpoklady pro prohlášení konkurzního řízení:

 

Úpadek:

Základním předpokladem prohlášení konkurzu je existence úpadku dlužníka. Úpadek je možno vymezit dvojím způsobem:

1)                      platební neschopnost, tedy insolvenci ·

2)                      předlužení

 

Ad1 ) Insolvence:

  • § 1 odst.2 ZKV jako neschopnost plnit své splatné závazky z důvodu neodstatku peněžních prostředků a to po delší dobu a vůči několika věřitelům.
  • Insolvence
  • Pohledávka musí existovat, musí být splatná a nesmí zde být zákonný důvod, který by opravňoval dlužníka k jejímu neuspokojení.
  • Dále se vyžaduje pluralita věřitelů a po delší dobu trvající stav dlužníkovy insolvence.  Zákonný požadavek existence dvou a více věřitelů nemůže jediný věřitel obcházet tím, že svou pohledávku rozdělí na části, které úplatně či bezúplatně převede na další osoby, čímž vytvoří další věřitelé za tím účelem, aby mohl podat návrh na prohlášení konkurzu na dlužníka.

Ad2) Předlužení

  • oPrvním z nich je již zmíněná pluralita věřitelů, vůči kterým však musí existovat splatné závazky,
  • oDruhým je stav, kdy jsou splatné závazky vyšší než majetek takovéto osoby, do něhož se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze–li příjem, převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti, důvodně předpokládat. Zpřesnění pojmu předlužení přinesla novela ZKV v podobě z. č. 94/1996 Sb. Do té doby se předlužením rozuměl jen stav, kdy dlužníkova pasiva převyšovala jeho aktiva.

 

Účastníci konkurzního řízení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kdo je způsobilý stát se dlužníkem

  • oDlužníkem je subjekt, jež má majetkové závazky vyplývající většinou z obchodněprávních vztahů. Účastníkem konkurzního řízení je od počátku až do jeho skončení. V okamžiku prohlášení konkurzu se dlužník mění v úpadce. Způsobilost stát se úpadcem mají všechny fyzické osoby a osoby právnické, pokud to nevylučuje zákon

 

Konkurz nelze prohlásit na:

  • oKonkurz není možno prohlásit na majetek obcí nebo vyšších samosprávných celků, na právnické osoby zřízené přímo zákonem za podmínky, že stát za ně převzal její dluhy nebo se za ně zaručil, po dobu nucené správy či po dobu ochranné lhůty a po dobu časového omezení nelze prohlásit konkurz na majetek politické strany nebo politického hnutí a na subjekt provozující převážně zemědělskou prvovýrobu.

 

Součinnost třetích osob:

  • orgány veřejné správy zejména finanční úřady,
  • katastrální úřady, orgány evidující motorová vozidla a jiné orgány státní správy,
  • notáři,
  • Středisko cenných papírů,
  • banky,
  • provozovatelé telekomunikačních služeb,
  • pošta a ostatní osoby, které se zabývají přepravou zásilek,
  • pojišťovny,
  • vydavatelé tisku,
  • dopravci.

Trestné činy v souvislosti s KŘ:

  • Trestný čin zpronevěry
  • Trestný čin podvodu
  • Trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku

 

Věřitelé:

  • · jsou povinni své nároky do konkurzního řízení přihlásit dle § 20 ZKV,
  • ·  nemají povinnost přihlašovat své pohledávky dle ZKV.

 

Schůze věřitelů:

  • Schůzi konkurzních věřitelů svolává vždy soud a to tehdy
  • ·          je-li třeba zjistit stanovisko konkurzních věřitelů pro další vedení konkurzu,
  • ·          na základě návrhu podaného správcem konkurzní podstaty,
  • ·          Na základě návrhu podaného věřitelským výborem.
  • První schůze nejčastěji navazuje po prvním přezkumném jednání. Jejím hlavním úkolem je volba věřitelského výboru.

 

Věřitelský výbor, zástupce věřitelů:

  • opovinni ustavit si věřitelský výbor, který se skládá ze 3 – 9 členů a jejich náhradníků. Při počtu věřitelů nižším než Přesahuje-li počet konkurzních věřitelů 50, jsou padesát mají věřitelé možnost buď zvolit věřitelský výbor, nebo zvolí svého zástupce
  • oJednání věřitelského výboru se koná
  • k vyjasnění stanoviska výboru k určité věci nebo z jiných důvodů týkajících se průběhu konkurzu,
  • na základě z vlastní iniciativy věřitelského výboru,
  • na základě rozhodnutí soudu, považuje-li to za nutné rozhodnutí správce konkurzní podstaty.
  • oVýbor rozhoduje prostou většinou hlasů svých členů bez ohledu na výši jejich konkurzních pohledávek, tzn. co člen, to hlas. Hlavní úloha věřitelského orgánu v konkurzu je dohled nad činností správce.

 

 

 

 

Správce konkurzní podstaty:

Správce konkurzní podstaty je jedním z nejdůležitějších subjektů konkurzního řízení. Je vybírán soudem se ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení, přičemž podmínky pro zapsání do seznamu stanoví §8 ZKV

  • oDle ustanovení §8 odst.3 může správce činnosti, k nimž je povinen, zadat třetím osobám na účet podstaty jen se souhlasem věřitelského výboru. Tím se dle mého názoru novela snažila zamezit „tunelování“ konkurzních podstat a to zejména v případech, kdy správce na úkor konkurzní podstaty vyplácel třetím osobám úhrady za výkon činností, jež měly být zřetelem ke své povaze financovány z odměny správce. (Např. je-li správce ekonom, je naprosto logické, že si pro speciální právní záležitosti zajistí služby právníka).
  • oSprávce konkurzní podstaty není účastníkem konkurzního řízení. Jako zvláštní procesní subjekt má samostatné postavení jak vůči úpadci, tak vůči konkurzním věřitelům a nelze jej považovat za zástupce konkurzních věřitelů, ani za zástupce úpadce

 

Odměna správců konkurzních podstat:

  • oSprávci konkurzních podstat mohou své příjmy rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období v němž byly dosaženy, na zdaňovací období předcházející, ve kterém byly soudem pověřeni výkonem funkce, nejvýše však na pět poměrných částí.

Přihlášky pohledávek:

  • oÚpadcovi věřitelé (mimo za podstatou)
  • oÚpadcovi ručitelé
  • oOddělení věřitelé
  • oVěřitelé pohledávek za podstatou §31/2
  • oV..pohledávek vzniklých z prac. nároků 31/3
  • oV..ostatních pohledávek

 

Průběh konkurzního řízení:

  • ozahajovací fáze -  zahajovací fáze tedy počíná běžet podáním návrhu na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka, resp. doručením tohoto návrhu na podatelnu soudu
  • ozjišťovací fáze
  • orozvrhová fáze
  • ozrušovací fáze

 

ZAHAJOVACÍ FÁZE

Účinky konkurzního řízení:

  • oDoručuje se do vlastních rukou fyzické osobě a to na adresu, kde se trvale zdržuje. U právnické osoby (podnikatele) se doručuje na adresu, kterou má uvedenou v obchodním rejstříku jako své sídlo. Je možno doručit náhradním doručením. (FO musí být vyzvána k převzetí zásilky a u PO stačí, že bylo doručeno na adresu uvedenou v obchodním rejstříku. Zásilka se poté považuje za doručenou a není přitom rozhodné, zda se adresát o zásilce skutečně dozvěděl resp. zda ji převzal – nastává tzv. fikce doručení).
  • oV okamžiku doručení dlužníkovi (resp. podáno na podatelnu), nastávají tyto účinky podání návrhu na prohlášení konkurzu:
  • dlužník je povinen zdržet se jednání směřujícího ke zmenšení jeho majetku s výjimkou běžné obchodní činnosti
  • dlužník je dále povinen na výzvu soudu sestavit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů, jejich adres a odevzdat jej soudu v soudem určené lhůtě, která nesmí být kratší 15-ti dnů

Možnosti po podání návrhu prohlášení KŘ

1. Soud může vyzvat navrhovatele, aby zaplatil zálohu na náklady konkurzu § 5 ZKV

2. Do 15-ti dnů od doručení návrhu na prohlášení konkurzu soudem

  • Dlužník může navrhnout povolení ochranné lhůty
  • jejím povolení rozhoduje soud usnesením, proti němuž není odvolání přípustné (zamítnutí)
  • V této fázi má dlužník možnost podat návrh na vyrovnání a vyhnout se tak prohlášení konkurzu

3.Soud může ustanovit předběžného správce

  • Předběžný správce se neustanovuje ve všech případech, ale pouze tehdy jestliže okolnosti nasvědčují tomu, že je dlužník v úpadku a současně je to potřebné k zajištění dlužníkova majetku nebo pro jeho zjištění. Je oprávněn zkoumat dlužníkovo účetnictví a požádat daňový orgán o provedení daňové kontroly u dlužníka.  Předběžný správce dále plní povinnosti, které mu ukládá zákon nebo soud. Dlužník je oprávněn nakládat se svým majetkem pouze se souhlasem správce, jinak by byl takový úkon dlužníka neúčinný (jakoby se nikdy nestal).

 

ZJIŠŤOVACÍ FÁZE

  • Okamžikem vyvěšení tj. prohlášením konkurzu se z dlužníka stává úpadce a současně začíná druhá fáze konkurzního řízení

 

Možnost odvolání proti usnesení o prohlášení konkurzu:

  • byl-li konkurz prohlášen na návrh dlužníka, je odvolání nepřípustné,
  • prohlášením konkurzu končí přípravná fáze, kdy hlavní roli zastával soud a začíná fáze realizační, kdy hlavní břemeno bude spočívat na správci konkurzní podstaty, který se účinností prohlášení konkurzu ujímá své funkce

 

Účinky prohlášení KŘ:

  • ztráta dispozičních práv úpadce ke svému majetku
  • možnost třetích osob odstoupit od smlouvy
  • úkony, které může úpadce ve vztahu k majetku v konkurzní podstatě učinit a to pouze se souhlasem správce
  • splatnost pohledávek a závazků
  • zánik příkazů, plných mocí a prokury
  • dosud nepřijaté návrhy na uzavření smluv
  • nepřípustnost započtení na majetek podstaty
  • smlouvy o fúzi nebo o převodu jmění na společníka úpadce
  • možnost odstoupit od smlouvy
  • výpovědi nájemních a podnájemních smluv
  • Rovněž se prohlášením konkurzu na majetek zaměstnavatele přerušuje řízení o neplatnost výpovědi nebo jiného rozvázání pracovního poměru (§ 64 ZP).
  • Zaměstnanec tedy musí podat návrh na pokračování v řízení a to proti správci.

 

Po prohlášení KŘ:

  • nově zahájená řízení jen na správce nebo proti správci
  • nemožnost provedení výkonu rozhodnutí,
  • Podle ust. §14 odst. 1 písm. e) ZKV, nelze provést výkon rozhodnutí (exekuci)
  • zánik práv na oddělené uspokojení

 

Oddělené uspokojení:

  • Jestliže v době dvou měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkurzu byly věci, práva nebo pohledávky také zpeněženy, patří do konkurzní podstaty vše, co věřitel tímto zpeněžením získal a dále bude uspokojen spolu s ostatními jinými věřiteli

 

Specifika KŘ FO:

  • stavění lhůty pro zánik SJM
  • podle tohoto ustanovení se staví tříletá lhůta určená ust. §150 odst. 4 ObčZ k vypořádání zaniklého SJM. Podle ust. §150 odst. 4 ObčZ v případě, kdy nedošlo do tří let od zániku SJM k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu

 

Možnosti a efektivita zajišťování pohledávek po splatnosti z obchodních vztahů

Doložky v obchodní smlouvě

Základním předpokladem pro předcházení nedobytných pohledávek - prevence

  • · Doložka o výhradě vlastnictví
  • · Dodatek souhlasu o postoupení pohledávek
  • · Penále z prodlení
  • · Rozhodčí doložka
  • · Směnka
  • · Způsob výpočtu kurzu při obchodování v cizí měně

 

Český legislativní rámec pro ochranu práv věřitelů je nedostačující

Dva negativní důsledky pro českou ekonomiku:

1) Prohloubení problémů bank s nesplacenými úvěry

2) Zvýšil míru rizika věřitelů

Hlavní důvody platební neschopnosti:

  • · Insolventnost
  • · Nepoctivost
  • · Nízká připravenost věřitele efektivně vymoci zaplacení faktur

 

Varovné příznaky nesolventnosti:

  • · Zpomalující se platby
  • · Negativní informace z vnějšího prostředí
  • · Informace z informačních agentur
  • · Horšící se finanční ukazatele
  • · Nepříznivé tiskové zprávy

 

Základní typy dlužníků:

  • · I. typ - může zaplatit, ale donutí Vás čekat
  • · II. typ – může zaplatit, ale donutí Vás pracovat (není spokojen s obchodním vztahem)
  • · III. typ – zaplatil by, ale objektivně nemůže (nemá peníze, jeho dlužníci mu neplatí)

 

Možnosti zajištění nedobytných pohledávek:

1) Zápočet

2) Postoupení

3) Uznání dluhu, notářský zápis

4) Upomínání

5) Ručení

6) Soudní řízení, rozhodčí řízení exekuční řízení

7) Konkurzní řízení veřejná dražba

 

Zajištění pohledávek po splatnosti v konkurzním řízení:

  • · Ocenění v reálných cenách
  • · Zjištění reálných cen:
  • Odborný odhad správce k.p.
  • V komplikovaných případech znalecký posudek

 

Základní kriteria pro stanovení reálné hodnoty - určení bonitní skupiny:

  • 100 % - zaručená vymahatelnost
  • 75 %  - snadná vymahatelnost
  • 50 %  - průměrná vymahatelnost
  • 25 %  - obtížná vymahatelnost
  • 0  %  - nedobytná pohledávka

 

Faktory ovlivňující zařazení do bonitní skupiny:

  • 1. kriterium časového hlediska
  • 2. kriterium způsob zajištění pohledávky
  • 3.  kriterium - informace o dlužníkovi a jeho ekonomická situace

 

1. Kriterium - časové hledisko:

  • hledisko reálného ocenění ve vazbě na vymožení pohledávek
  • zkušenosti z praxe - pohledávka po splatnosti více než 360 dní reálná hodnota vymožení velice nízká až nulová - pokud není jiné právní zajištění

 

  1. 1. Kriterium - určení reálné hodnoty pohledávek - časové hledisko
    vymahatelnost:

2. Kriterium – způsoby zajištění pohledávky:

  • Ručení, zástava
  • smlouva
  • dodací list
  • uznání dluhu
  • vykonatelné rozhodnutí soudu (platební rozkaz, rozsudek soudu, směnečný platební rozkaz,rozhodčí nález)

 

3. Kriterium – informace a ekonomická situace dlužníka:

  • Vyjadřuje skutečnou reálnou možnost vymožení pohledávky a případnou možnost zajištění pohledávky formou exekuce
  • kontrola na promlčení, úpadek - viz. softwarové programy SP 98 a POHLEDAVKY

 

Nástroje na zajištění pohledávek po lhůtě splatnosti

 

 

Vykonatelná rozhodnutí soudu

Exekuční titul:

  • Podklad pro nařízení a provedení exekuce
  • Podmínka: doložka právní moci
  • Návaznost na § 24/2/y ZDP

 

Veřejná dražba:

  • Zejména zajištění pohledávek po splatnosti v konkurzním řízení
  • Návaznost na § 24/2/y zákona o dani z příjmů pro uplatnění daňově účinného jednorázového odpisu

 

Nejčastější chyba v praxi:

  • Chybná aplikace opravných položek a jejich řešení
  • Opravné položky jsou v účetnictví kategorií pouze dočasnou s omezenou působností a základním předpokladem je skutečnost, že pohledávka není promlčena

 

 

 

Pohledávky a jejich vliv na daňovou povinnost § 8a ZRE

 

 

Zákonné opravné položky:

  • § 8 zákona o rezervách (ZRE) pro pohledávky přihlášené v konkurzním řízení do výše 100%
  • § 8 a zákona o rezervách (ZRE)
  • nad 20% za předpokladu zahájení soudního nebo rozhodčího řízení

 

Možnosti řešení pohledávek po lhůtě splatnosti:

Možnost řešení pro praxi - softwarový program POHLEDAVKY

  • výhody:
  • zajišťování identifikačních dat dlužníků v návaznosti na databáze zveřejněné na INTERNETU (ARES, OR, telefonní seznam, registr úpadců atd.)

Možnosti řešení pohledávek po lhůtě splatnosti:

  • Možnost řešení pro praxi softwarový program POHLEDAVKY

využití:

  • vzorů smluv a podání uveřejněných v publikaci „POHLEDÁVKY vzory smluv a podání“

  • Možnosti řešení pohledávek po lhůtě splatnosti

využití:

  • vzorů smluv a podání uveřejněných v publikaci „POHLEDÁVKY vzory smluv a podání“ na samostatné disketě společně se vzory ke konkurznímu řízení a ukázkou softwarových programů SP 98 a POHLEDÁVKY v připravované publikaci „ÚČETNÍ A DAŇOVÁ SPECIFIKA KONKURZNÍHO ŘÍZENÍ“

Možnosti řešení pohledávek po lhůtě splatnosti:

  • připravované publikaci „ÚČETNÍ A DAŇOVÁ SPECIFIKA KONKURZNÍHO ŘÍZENÍ“ praktické využití výsledků habilitační práce
  • specifikace účetních daňových problémů z praxe v návaznosti na platné právní předpisy s vymezením jejich zásadních nesrovnalostí
  • V publikaci budou mj. prezentovány vzory smluv a podání z obchodních vztahů nezbytné pro předcházení pohledávek po splatnosti
  • Využití poznatků z praxe ve vazbě na současné platné normy a předpokládané změny zejm. novelu zákona o konkurzu a vyrovnání
  • řešení pohledávek po splatnosti jeden z nejzásadnějších úkolů správce


Posílení pozice věřitelů se vstupem ČR do EU

  • Návrh změny úpadkové legislativy:
  • uspokojení věřitelů z prodaných zástav až do 100 %
  • zavedení insolvenčních rejstříků
  • stanovení lhůt pro rozhodnutí soudu
  • (v současné době se již projednává pátý návrh novely zákona o konkurzu a vyrovnání)


Posílení pozice věřitelů se vstupem ČR do EU

Platnost směrnic EU (Nařízení Rady ES 1346/2000)

  • vzájemné započtení pohledávek
  • platební režimy a finanční trhy
  • zásady
  • pravomoci likvidátora
  • právo uplatnit pohledávky