Splnění závazku podle Obchodního zákoníku § 324 a násl.

Vznik závazku

Závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně. Od uzavřené smlouvy může účastník odstoupit, pokud je to v zákoně stanoveno nebo si účastníci tuto možnost odstoupení od smlouvy sami ujednali. Závazek vzniká dnem, kdy účastníci právního vztahu spolu uzavřou smlouvu. Důležité je vzít na vědomí, že za smlouvu není považována jen smlouva písemná nýbrž i ústní. I když se spolu dva kamarádi dohodnou večer v hospodě, je smlouva platná, samozřejmě za zákonem daných podmínek, čili pokud jedna smluvní strana nevytváří na stranu druhou nátlak apod.

Splnění závazku

Tato část práce je jejím účelem, nejprve jednoduše pár slov. Závazky zanikají několika způsoby, nejčastěji jejich splněním. Závazek může zaniknout i proto, že se účastníci na jeho zániku dohodnou. Dalším důvodem zániku závazku je nemožnost plnění, započtení a nebo narovnání.

Obchodní Zákoník

Pojďme si tedy příslušné paragrafy, jež mají být v této práci rozebrány, po teorii „vyzkoušet“ na praktických smyšlených příkladech. Budeme se věnovat paragrafům 324 až 343, tedy splněním závazku.

Oddíl 1 - Způsob plnění

OBchodní zákoník § 324

1.1.1.1   Znění

1) Závazek zanikne, je-li věřiteli splněn včas a řádně.

2) Závazek zaniká také pozdním plněním dlužníka, ledaže před tímto plněním závazek již zanikl odstoupením věřitele od smlouvy.

3) Jestliže dlužník poskytne vadné plnění a věřitel nemá právo odstoupit od smlouvy nebo tohoto práva nevyužije, mění se obsah závazku způsobem, který odpovídá nárokům věřitele vzniklým z vadného plnění, a závazek zaniká jejich uspokojením.

4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nedotýkají nároků na náhradu škody a na smluvní pokutu

1.1.1.2   Popis

Závazek zaniká, jestliže byl splněn řádně a včas. Pokud je možné splnit závazek různými způsoby, právo volby má dlužník. V případě že není určena doba plnění, je dlužník povinen splnit svůj dluh následující den po dni, kdy byl věřitelem o splnění dluhu požádán. Pokud není dohodnuto místo plnění, je tím místem bydliště nebo sídlo dlužníka. Věřitel je povinen přijmout i plnění částečné.

1.1.1.3   Příklad

Zkusme si tento paragraf rozebrat na příkladu. Dejme tomu, že inženýr Hruška zaplatí doktoru Malinovi 50 000 Kč za to, mu Dr. Malina vysadí višňový sad ve smlouvě vymezeného druhu višní. Pánové spolu uzavřou písemnou smlouvu, ve které se Dr. Malina zavazuje, že sad inženýru Hruškovi vysadí do 31. července 2006.

1)                      Dr. Malina vysadil sad do 31. 7. 2006 a ing. Hruška mu zaplatil 50 000 Kč.

2)                      Dr. Malina měl problémy s pořizováním potřebných sazenic, práce v sadě dokončil o dva měsíce později, ing. Hruška však 31. 7. 2006 odstoupil od smlouvy.

3)                      Dr. Malina popletl při nákupu sazenic odrůdy a sad vysadil jiným druhem višní, než pánové stanovili ve smlouvě. Ing. Hruška však neodstoupil od smlouvy a Dr. Malina je povinen vysadit správné odrůdy višní.

4)                      Situace ze příkladů 2 a 3 povedou k sankcím stanovených ve smlouvě.

Obchodní zákoník § 325

1.1.1.4   Znění

Mají-li strany vzájemné závazky, může se splnění závazku druhou stranou domáhat jen ta strana, která svůj závazek již splnila nebo je připravena a schopna jej splnit současně s druhou stranou, ledaže ze smlouvy, ze zákona nebo z povahy některého závazku vyplývá něco jiného.

1.1.1.5   Popis

Závazek zaniká, jestliže byl splněn řádně a včas. Pokud je možné splnit závazek různými způsoby, právo volby má dlužník. V případě že není určena doba plnění, je dlužník povinen splnit svůj dluh následující den po dni, kdy byl věřitelem o splnění dluhu požádán. Pokud není dohodnuto místo plnění, je tím místem bydliště nebo sídlo dlužníka. Věřitel je povinen přijmout i plnění částečné.

Mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění závazku jen ten, kdo sám svůj závazek splnil dříve anebo je připraven jej splnit. I ten, kdo je povinen splnit předem, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno vzájemné plnění v případě, že plnění druhého účastníka je ohroženo skutečnostmi, které nastaly u druhého účastníka a které mu nebyly známy, když smlouvu uzavřel.

1.1.1.6   Příklad

Zůstaňme u pánů Hrušky a Maliny. Předpokládejme, že spolu uzavřou stejnou smlouvu jako v prvním příkladu. Jenže Dr. Hruška ještě nesplnil závazek vůči ing. Malinovi, a sice výstavbu plotu kolem rodinného domu pana Maliny. Při tom už má 2 měsíce zpoždění, pan Malina proto s výstavbou sadu vyčká, až Hruška dokončí zmíněný plot. Dr. Hruška se zlobí a vyhrožuje Malinovi, že jej bude žalovat o ušlý zisk ze zpožděné nebo dokonce neexistující úrody višní, kterou by Hruška měl, ing. Malina ale nehne ani brvou, protože ví, Hruška svůj závazek dosud nesplnil.

Obchodní zákoník § 326

1.1.1.7   Znění

1) Je-li strana povinna plnit závazek před plněním závazku druhé strany, může své plnění odepřít až do doby, kdy jí bude poskytnuto nebo dostatečně zajištěno plnění druhé strany, jestliže po uzavření smlouvy se stane zřejmým, že druhá strana nesplní svůj závazek vzhledem k nedostatku své způsobilosti poskytnout plnění nebo vzhledem k svému chování při přípravě plnění závazku.

2) V případech uvedených v odstavci 1 může oprávněná strana stanovit druhé straně přiměřenou lhůtu k dodatečnému zajištění plnění a po uplynutí této lhůty může od smlouvy odstoupit. Bez poskytnutí této lhůty může strana od smlouvy odstoupit, jestliže na majetek druhé strany je prohlášen konkurs.

3) Pokud z odstavců 1 a 2 nevyplývá něco jiného, není žádná ze stran oprávněna odepřít plnění nebo odstoupit od smlouvy z důvodu, že závazek druhé strany z jiné smlouvy nebyl splněn řádně nebo včas.

1.1.1.8   Popis

V daném případě se jedná o tzv. synalagmatické závazky, tzn. že plnění jednoho z účastníků je závislé na plnění druhého. V případě kupní smlouvy má prodávající např. povinnost věc předat kupujícímu a kupující má povinnost zaplatit kupní cenu. Požadovat zaplacení kupní ceny proto může pouze ten, kdo věc druhému účastníku kupní smlouvy předal anebo je připraven předat. Odepření plnění jedním z účastníků by bylo možné např. tehdy, kdyby druhý zjistil, že prodávaná věc byla v meziobdobí zničena anebo kdyby kupující z nějakého důvodu o peníze určené k zaplacení závazku přišel.

1.1.1.9   Příklad

Opět zůstaňme u pánů Maliny a Hrušky a vycházejme z předcházejícího příkladu, tedy že se jedná o výstavbu višňového sadu a plotu. Tentokráte si však pánové dohodli ve smlouvě, že nejprve postaví Dr. Hruška panu Malinovi plot a pak Malina Hruškovi sad.

1) Dr. Hruška už měl na plotu pracovat týden a ing. Malina je nespokojen a žádá vysvětlení. Pan Hruška se ohrazuje tím, že ještě nemá nikterak zaručeno, že Malina je připraven s výsadbou višňových sazenic. Malina mu proto na další den ukáže dokumentaci projektu a doklady o zakoupení sazenic, Dr. Hruška tedy obratem začíná stavět plot.

2) Dodejme, že pan Hruška vyžadoval dokumentaci o projektu v určitý den, např. 20. 7. 2006, jinak odstoupí od smlouvy. Ing. Malina předal vše potřebné včas.

3) Hruška namítal, že Malina měl s plněním v jiném vztahu problém a že raději odstoupí od smlouvy, ale nepochodil.

Obchodní zákoník § 327

1.1.1.10                Znění

1) Lze-li závazek splnit několika způsoby, má právo určit způsob plnění dlužník, jestliže ze smlouvy nevyplývá, že toto právo přísluší věřiteli. Jestliže však věřitel neurčí tento způsob v době stanovené ve smlouvě, jinak do doby stanovené pro plnění, může dlužník určit způsob plnění.

2) Jestliže na základě svého práva dlužník nebo věřitel, který je k tomu oprávněn, zvolí způsob plnění a sdělí jej druhé straně, nemůže bez souhlasu druhé strany tento způsob změnit.

1.1.1.11                Popis

Z tohoto paragrafu vyplývá, že pokud se obě smluvní strany vzájemně ve smlouvě nedohodnou na způsobu plnění, volí tento způsob dlužník. Např. při dohodě o přepravě by v tomto případě bylo na dlužníkovi, zda danou věc přepraví sám, či si na přepravu najme třetí osobu.

1.1.1.12                Příklad

Proč bychom opouštěli naše oblíbené pány Malinu a Hrušku, když se jim věnujeme v průběhu tohoto celého textu.

1) Ve smlouvě nebyl stanoven způsob plnění, proto ing. Malina začal vysazovat višně ze severní strany pozemku. Dr. Hruška rozzuřeně namítá, že to je hloupost a že pokud Malina okamžitě nezačne sázet z jižní strany, tak odstoupí od smlouvy. Pan Malina je ale v klidu, vysvětluje, že tento problém je na něm, způsob plnění je totiž v jeho kompetenci.

2) Malina řekl Hruškovi, že začne sázet ze severní strany. Malina souhlasí. Jenže je slunečný den a pan Hruška se rozhodne, že začne se sadbou od jižní strany, protože tam vrhá stín nedaleký dům. Nyní by byly Malinovy námitky oprávněné.

Obchodní zákoník § 328

1.1.1.13                Znění

Je-li předmětem plnění závazku věc určena podle druhu, je dlužník povinen poskytnout věřiteli věc, jež se hodí pro účely, pro něž se věc téhož druhu zpravidla používá na základě obdobných smluv.

1.1.1.14                Popis

Srozumitelněji řečeno, pokud si smluvní strany ve smlouvě určí, co je dlužník povinen dát, konat, čeho se zdržet anebo co strpět, je i věřiteli povinen poskytnout něco, co se mu ke splnění závazku hodí, co je ještě vhodné použít.

1.1.1.15                Příklad

Neopouštějme naše milé pány Hrušku a Malinu řekněme, že v případě výsadby višňového sadu ing. Malina poskytne Hruškovi například ve formě dokumentu rady, jak se o sad starat nebo třeba několik náhradních sazenic.

Obchodní zákoník § 329

1.1.1.16                Znění

Věřitel je povinen přijmout i částečné plnění závazku, pokud částečné plnění neodporuje povaze závazku nebo hospodářskému účelu sledovanému věřitelem při uzavření smlouvy, jestliže tento účel je ve smlouvě vyjádřen nebo v době uzavření smlouvy dlužníkovi znám.

1.1.1.17                Popis

Pokud dlužník není schopen věřiteli poskytnout úplné plnění závazku a věřitel toto plnění odmítne, jedná tak proti zákonu a je to častá chyba věřitelů. Ti totiž musí přijmout i částečné plnění, pokud si samozřejmě obě smluvní strany nestanovili ve smlouvě jinak.

1.1.1.18                Příklad

Ing. Malina není schopen splnit svůj závazek, protože omylem zakoupil málo sazenic. Náhle se však ocitne v platební neschopnosti a nemůže dokoupit potřebné sazenice. Nyní může Dr. Hruška odstoupit od smlouvy, jelikož neúplný višňový sad je mu k ničemu a vedl by k jeho finanční ztrátě. Dá mu tedy ultimatum. Sehnat prostředky a dokončit sad nebo odstoupí od smlouvy.

Obchodní zákoník, § 330

1.1.1.19                Znění

1) Má-li být věřiteli splněno týmž dlužníkem několik závazků a poskytnuté plnění nestačí na splnění všech závazků, je splněn závazek určený při plnění dlužníkem. Neurčí-li dlužník, který závazek plní, je splněn závazek nejdříve splatný, a to nejprve jeho příslušenství.

2) Při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak.

3) Má-li dlužník vůči věřiteli několik peněžitých závazků a dlužník neurčí, který závazek plní, placení se týká nejdříve závazku, jehož splnění není zajištěno nebo je nejméně zajištěno, jinak závazku nejdříve splatného.

4) Placení se týká náhrady škody teprve, když byl splněn peněžitý závazek, z jehož porušení vznikla povinnost k náhradě škody, pokud dlužník neurčí účel placení.

1.1.1.20                Popis

V situacích, kdy mezi smluvními stranami existuje více závazkových vztahů, je výlučně na dlužníkovi, který závazek chce splnit nejdříve a věřitel mu do tohoto rozhodnutí nemá právo zasahovat nebo jej dokonce k němu tlačit.

Pokud si jedna strana od druhé vypůjčí finanční prostředky a dlužník poskytne věřiteli neúplné plnění, je uhrazen nejprve úrok, tedy navýšení půjčené částky. Ta, tedy jistina, je hrazena až po zaplacení úroků.

Jestli-že si jedna smluvní strana vypůjčí od druhé peníze vícekrát, při navracení těchto peněz většinou dlužník určí, který závazek hradí, většinou zvolí ten, kde hrozí případné penále či smluvní pokuty. Pokud však platí včas a nevidí důvod k určení, který závazek plní, je hrazen ten, u něhož existuje hrozba jeho nesplnění. Zpravidla můžeme hovořit a dluhu, který je nejvyšší.

Stane-li se, že dlužník poskytuje opožděné plnění, hradí věřiteli případné pokuty či náhrady za škody a až po úplném zaplacení dluhu.

1.1.1.21                Příklad

Pány Malinu a Hrušku jsem již natolik oblíbil, že pohovořím opět o nich. Upustím však od předcházejících závazků, tedy sadby višňového sadu a stavby plotu. Řekněme, že tentokráte spolu pánové uzavřou smlouvu o půjčce 50 000 Kč, které půjčí Dr. Hruška panu Malinovi. Malina však ještě nesplatil předchozí půjčku 10 000 Kč. Obě půjčky jsou na 10procentní úrok.

1) Malina zaplatí Hruškovi 10 000 Kč z nového dluhu 50 000 Kč a starý dluh zatím nechá být, splatí jej později včetně úroků.

2) Ing. Malinu potká nečekané štěstí a vyhraje v loterii 6 000 Kč. Proto ihned Hruškovi zaplatí úroky z obou půjček (10 % z 50 000 a 10 % z 10 000 = 6 000) a nadále dluží už jen jistiny, tedy celkem 60 000 Kč.

3) Malina vyplatí Hruškovi 10 000 Kč a dále se k tomu nevyjadřuje, neurčí, co platí. Vzhledem k tomu, že první půjčka je rizikovější, započte se těchto 10 000 Kč právě do ní. Zbývá tedy uhradit 40 000 Kč z první půjčky.

4) Do smlouvy pánové též zahrnuli klauzuli, že při zpoždění splátek vzniká penále 10 % ze zbývající neuhrazené části dluhu za každý započatý měsíc. Malina se ocitne v krátkodobé platební neschopnosti a oba dluhy uhradí o dva měsíce později. Tedy, již zaplatil 6 000 úroků a před časem zaplatil 10 000 z první půjčky. Zbývá tedy 40 000 Kč jistiny, navíc však 4 000 Kč jako pokuta.

Obchodní zákoník § 331

1.1.1.22                Znění

Plní-li dlužník svůj závazek pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by závazek plnil sám, nestanoví-li tento zákon jinak.

1.1.1.23                Popis

Co dodat, snad jen že dlužník například pošle k splnění závazku svého zástupce nebo rodinného příslušníka, popř. někoho, kdo má právě vůči němu závazek.

1.1.1.24                Příklad

Dr. Hruška má stavět Malinovi plot, ale náhle onemocní. Proto tam pošle třeba svého syna. Odpovědnost však nespadá na mladého Hrušku, pokud by třeba udělal chybu, může za ni dlužník, tedy starý Dr. Hruška. Vznikne tedy povinnost chybu odstranit. Mladý Hruška z toho však nevyvázne jen tak, protože je otec držgrešle, vyžaduje po synovi, aby mu uhradil materiál, který byl dokoupen navíc.

Obchodní zákoník § 332

1.1.1.25                Znění

1) Jestliže plnění závazku není vázáno na osobní vlastnosti dlužníka, je věřitel povinen přijmout plnění jeho závazku nabídnuté třetí osobou, jestliže s tím dlužník souhlasí. Souhlas dlužníka není zapotřebí, jestliže třetí osoba za závazek ručí nebo jeho splnění jiným způsobem zajišťuje a dlužník svůj závazek porušil.

2) Nevyplývá-li z právního vztahu mezi dlužníkem a třetí osobou něco jiného, vstupuje třetí osoba splněním dlužníkova závazku do práv věřitele, který je povinen jí vydat a na ni převést všechny své důkazní prostředky.

1.1.1.26                Popis

Zakládá na předchozím paragrafu, jen upřesňuje některé skutečnosti. Tedy, pokud se například někdo dlužníkovi nabídne, že za něj závazek uhradí, on pochopitelně souhlasí. Pokud někdo za závazek ručí nebo je s ním nějak propojen, dlužníkův souhlas není zapotřebí.

Pokud tedy vstoupí do situace mezi smluvní stranami třetí osoba, je věřitel ji seznámit se všemi okolnostmi závazku.

1.1.1.27                Příklad

Vraťme se tedy k situaci, kdy pan Malina dluží Hruškovi peníze. Malina není schopen splácet, při sepisování smlouvy se mu ale nabídl syn, že za něj bude ručit. Závazek tedy hradí ručitel, čili mladý pan Malina. Dr. Hruška je tedy povinen Malinovi mladšímu poskytnout informace, čili smlouvu, údaje o splátkách atd.

Obchodní zákoník § 333

1.1.1.28                Znění

1) Přebírá-li plnění přímo věřitel, je dlužník oprávněn požadovat na něm potvrzení o předmětu a rozsahu plnění a odepřít je, dokud mu potvrzení není současně vydáno.

2) Jestliže dlužník poskytne plnění osobě, která předloží potvrzení věřitele o přijetí plnění, má plnění účinky, jako kdyby dlužník plnil věřiteli.

1.1.1.29                Popis

Dlužník při plnění svého závazku bude z pochopitelných důvodů po věřiteli požadovat doklad o provedení tohoto plnění. Může se jednat např. o pokladní doklad, fakturu či dodací list. Takto chráněn dlužník proti tomu, kdyby po něm věřitel neoprávněně požadoval plnění znovu.

Jestli-že plnění nepřebírá samotný věřitel ale jiná osoba, stejně povinna toto potvrzení dlužníkovi vydat.

1.1.1.30                Příklad

Vzpomeňme si na příklad, kdy pan Malina dluží Hruškovi peníze. Připomeňme je, že jde o dvě půjčky.

1) Při splátkách mu proto Dr. Hruška vydá třeba příjmový pokladní doklad nebo jiný dokument plnící tento účel.

2) Malina předává peníze dceři doktora Hruška, protože je pracovně v zahraničí. Dcera inženýru Malinovi vydá doklad o převzetí plnění.

Obchodní zákoník § 334

1.1.1.31                Znění

Otevření akreditivu, jakož i vystavení směnky nebo šeku, prostřednictvím kterých má být podle smlouvy splněn peněžitý závazek, nemají vliv na trvání tohoto závazku. Věřitel je však oprávněn požadovat splnění peněžitého závazku na dlužníku podle smlouvy, jen když nemůže dosáhnout jeho splnění z akreditivu, směnky nebo šeku.

1.1.1.32                Popis

V závazkových vztazích může třebas dlužník věřiteli otevřít akreditiv, vystavit směnku či šek. Jenže se i tak nedaří závazek plnit, proto je věřitel oprávněn po dlužníkovi požadovat finanční plnění.

1.1.1.33                Příklad

Pan Hruška dluží Malinovi 100 000, otevře mu tedy akreditiv nebo vystaví směnku/šek. Pokud však Malina nemůže dosáhnout toho, aby mu z akreditivu/šeku/směnky nebyl závazek splněn, bude po Hruškovi požadovat peněžité plnění.

Oddíl 2 - Místo plnění

Obchodní zákoník § 335

1.1.1.34                Znění

K řádnému splnění závazku se vyžaduje, aby závazek byl splněn ve stanoveném místě.

1.1.1.35                Popis

Smluvní strany si stanovují místo plnění závazku, pokud by se tak nestalo, nedokážu si to představit, co dodat, snad jen příklad.

1.1.1.36                Příklad

Pánové Malina a Hruška si ve výše uvedené smlouvě o půjče stanovili, že splátky budou probíhat v hotovosti v Kotěhůlkách pod šibeničním vrchemJ No, to by asi nebylo to pravé ořechové…

Obchodní zákoník § 336

1.1.1.37                Znění

Není-li místo plnění určeno ve smlouvě a nevyplývá-li něco jiného z povahy závazku, je dlužník povinen plnit závazek v místě, kde měl v době uzavření smlouvy své sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště. Vznikl-li však závazek v souvislosti s provozem závodu nebo provozovny dlužníka, je dlužník povinen splnit závazek v místě tohoto závodu nebo této provozovny.

1.1.1.38                Popis

Pokud si subjekty v závazkovém vztahu nestanoví místo plnění závazku, musí se věřitel dostavit do místa sídla dlužníka či jeho bydliště. V tomto je pro dlužníka výhoda, pokud se totiž věřitel nedostaví, závazek nemůže být splněn.

1.1.1.39                Příklad

Pan Hruška bydlí v západních Čechách, pan Malina žije téměř u slovenských hranic. V rychlosti sepisování smlouvy na místo plnění závazku, jehož předmětem je třeba předání motorové pily, zapomněli, ubohý Dr. Hruška proto musí cestovat přes celou zemi. Je to sice nadsázka, ale může k tomu dojít.

Obchodní zákoník § 337

1.1.1.40                Znění

1) Peněžitý závazek plní dlužník na své nebezpečí a náklady v sídle nebo místě podnikání, popřípadě bydlišti věřitele, nestanoví-li smlouva nebo tento zákon jinak.

2) Změní-li věřitel po uzavření smlouvy sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště, nese zvýšené náklady a zvýšené nebezpečí spojené s placením peněžitého závazku, které tím dlužníku vzniknou.

1.1.1.41                Popis

Zde vidíme rozdíl, který věřitelé určitě vítají. Na rozdíl od předchozího paragrafu, nyní se stará dlužník, který při plnění závazku se musí sám dostavit do sídla věřitele.

Situace se změnou sídla či bydliště věřitele není pro dlužníka příjemná, zejména pak pokud musí překonat velkou vzdálenost. Proto na tuto skutečnost zákon myslí poměrně citlivě vzhledem k dlužníkovi.

1.1.1.42                Příklad

Předpokládejme, že oba naši pánové jsou již „kvit“ a všecky jejich závazky jsou již splněny. Tentokráte má Dr. Hruška finanční problémy kvůli investici do svého domu, kde přistavuje garáž. Půjčí si tedy od pana Maliny 100 000 Kč.

1) Dohodli se na jednorázové splátce v hotovosti. Ing. Malina tedy ve sjednaný den sedne vlaku a jede do Hruškova sídla, kde mu celou částku včetně úroků pan Hruška ochotně vyplatí.

2) Pan Hruška se měsíc před sjednaným datem splátky přestěhoval ještě víc na západ a inženýru Malinovi vznikly vyšší náklady za dopravu, které po panu Hruškovi požaduje. Ten mu je neochotně uhradí.

Obchodní zákoník § 338

1.1.1.43                Znění

Vznikl-li peněžitý závazek v souvislosti s provozem závodu nebo provozovny věřitele, je dlužník povinen závazek splnit v místě tohoto závodu nebo provozovny, jestliže plnění peněžitého závazku se má uskutečnit současně s plněním druhé strany v místě tohoto závodu nebo této provozovny.

1.1.1.44                Popis

Zní to bohužel více než krkolomně, ostatně jako spoustu dalších právních textů. Pojďme raději hned na příklad.

1.1.1.45                Příklad

Vymysleme nový závazkový vztah mezi panem Malinou a Hruškou. Dr. Hruška pracuje ve svém vlastním obchodě s potravinami a ing. Malina mu má opravit zastaralou elektroinstalaci. Protože tato oprava souvisí s provozem, bude pochopitelně místem plnění tento obchod.

Obchodní zákoník § 339

1.1.1.46                Znění

1) Peněžitý závazek lze též platit u banky věřitele ve prospěch jeho účtu, jestliže to není v rozporu s platebními podmínkami sjednanými mezi stranami.

2) Peněžitý závazek placený prostřednictvím banky nebo provozovatele poštovních služeb je splněn připsáním částky na účet věřitele vedený u banky nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti.

1.1.1.47                Popis

Pokud si tedy obě smluvní strany ve smlouvě stanoví, že splátky budou probíhat bankovními převody, bude dlužník platit takto.

Důležité je si uvědomit, že závazek je splněn až po přičtení peněz na věřitelův účet a nikoli dnem, kdy dlužník podává v bance příkaz k úhradě.

1.1.1.48                Příklad

Vzpomeňme na příklad u § 335, kdy pan Malina půjčil panu Hruškovi ve špatné finanční situaci kvůli investici do domu 100 000 Kč.

1) Upusťme tedy od situace z příkladu u § 335 a předpokládejme, že již výše zmiňovaných 100 000 Kč nebude doktor Hruška platit inženýru Malinovi pod šibeničním vrchem nýbrž bankovním převodem.

2) Datum splátky bylo ve smlouvě stanoveno na třeba 10. 8. 2006. Dr. Hruška tedy tento den ráno spokojeně jede do banky s kufříkem se 100 000 Kč a je rád, že se zbaví tak velkého závazku. Čeká jej ale nemilé překvapení, na účet pan Maliny peníze přišly 12. 8. 2006. Znechuceně bude muset uhradit i smluvní pokutu za prodlení plnění.

Oddíl 3 – Doba plnění

Obchodní zákoník § 340

1.1.1.49                Znění

1) Dlužník je povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě.

2) Není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán.

1.1.1.50                Popis

Zkrátka, dlužník je povinen splnit závazek ke dni stanovém ve smlouvě. Pokud smluvní subjekty dobu splnění závazku ve smlouvě neurčí, musí být závazek splněn ihned.

1.1.1.51                Příklad

Zůstaňme tedy u situace, kdy doktor Hruška dluží inženýru Malinovi 100 000 Kč.

1) Pan Hruška zaplatí dlužnou částku dnem stanoveným ve smlouvě, čili 10. 8. 2006 a závazek tedy po včasném a řádném splnění zaniká.

2) Pánové do smlouvy datum z nepozornosti nezahrnou, tedy doba splatnosti není určena. Teď se musí pan Hruška setsakramentsky otáčet, jelikož musí oněch 100 000 Kč vyplatit ihned.

Obchodní zákoník § 341

1.1.1.52                Znění

Je-li podle smlouvy dlužník oprávněn, aby určil dobu plnění, a neurčí-li ji v přiměřené době, určí dobu plnění soud na návrh věřitele s přihlédnutím k povaze a místu plnění, jakož i k důvodu, proč bylo určení doby plnění přenecháno dlužníkovi.

1.1.1.53                Popis

Stává se, že si peníze od sebe půjčují známí, přátelé či rodinní příslušníci a dobu splatnosti si určí: „Až budeš mít, tak něco dones.“ nebo „Příští měsíc mi přijdou peníze na účet, tak ti to zaplatím.“ Je to sice jakýsi slušnost mezi lidmi, kteří se důvěrně znají, ale není to příliš rozumné. Vztahy mezi lidmi se totiž rychle mění.

1.1.1.54                Příklad

Díky ve všech předchozích příkladech zmíněným pánům se spolu spřátelili Malinův syn František a Hruškova dcera Magdalena. František uvidí v bazaru krásné auto a nemá na něj peníze. Magdalena mu tedy ochotně půjčí. František jí slibuje, že má teď dobrou zakázku a příští měsíc peníze vrátí. Jak plyne čas, jsou oba o rok starší a František se už moc často u Magdaleny na kávu nestavuje. Té proto dojde trpělivost a obrátí se na soud.

Obchodní zákoník § 342

1.1.1.55                Znění

1) Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z ustanovení tohoto zákona něco jiného, je rozhodující úmysl stran projevený při uzavření smlouvy nebo povaha plnění pro určení, zda doba plnění je stanovena ve prospěch obou stran, nebo jen ve prospěch jedné z nich.

2) Je-li doba plnění stanovena ve prospěch dlužníka, před touto dobou není věřitel oprávněn požadovat plnění, avšak dlužník je oprávněn plnit svůj závazek.

3) Je-li doba plnění stanovena ve prospěch věřitele, je před touto dobou věřitel oprávněn požadovat plnění, ale dlužník není oprávněn plnit svůj závazek.

4) Je-li doba plnění stanovena ve prospěch obou stran, není před touto dobou věřitel oprávněn požadovat plnění a dlužník plnit svůj závazek.

1.1.1.56                Popis

Věřitel požaduje od dlužníka plnění hned po uzavření smlouvy. Doba plnění ve prospěch dlužníka znamená, že dlužník je oprávněn plnit před určitým datem a věřitel je povinen plnění převzít. Doba plnění ve prospěch věřitele znamená, požaduje-li věřitel plnění před datem, je dlužník povinen plnit. No a ve prospěch obou stran - plní se podle smlouvy, nikdo nemá právo požadovat plnění před datem.

1.1.1.57                Příklad

Dejme tomu, že se jedná o onu půjčku, kdy ing. Malina půjčil Dr. Hruškovi 100 000 Kč a doba plnění je stanovena na 10. 8. 2006

1) Pánové Malina a Hruška spolu uzavřou takovou smlouvu, ze které nevyplývá, v čí prospěch doba plnění je a ani to nevyplývá ze zákona. Nastat mohou tedy následující situace.

2) Doba plnění je stanovena v Hruškův prospěch, proto před 10. 8. 2006 Malina nesmí chtít po Hruškovi, aby mu poskytnul plnění, ale Hruška zaplatit smí.

3) Doba plnění je stanovena v Malinův prospěch, proto před 10. 8. 2006 Malina smí chtít po Hruškovi splnění závazku, ale Hruška nemá právo oněch 100 000 Kč Malinovi zaplatit.

4) Pokud je doba stanovena ve prospěch obou pánů, není před 10. 8. 2006 oprávněn pan Malina požadovat plnění a pan Hruška plnit závazek.

Obchodní zákoník § 343

1.1.1.58                Znění

Splní-li dlužník peněžitý závazek před stanovenou dobou plnění, není oprávněn bez souhlasu věřitele odečíst od dlužné částky úrok odpovídající době, o kterou plnil dříve.

1.1.1.59                Popis

Dlužník by mohl chtít obalamutit věřitele tím, že mu splatí závazek dříve. Když po něm bude ale chtít věřitel smluvené úroky, dlužník se mu směje a argumentuje tím, že přece nebude platit úroky za dobu, kdy byl již závazek uhrazen. To však není možné, úroky jsou ve smlouvě stanoveny fixně a vztahují se ke smluvenému datu plnění.

1.1.1.60                Příklad

Pan Malina zaplatí, dejme tomu, oněch 100 000 o dva měsíce dříve, aby se vyhnul platbě úroků 5 000. Dr. Hruška ale zná zákon a Malinův úmysl kategoricky odmítne s tím, že jestli Malina nezaplatí i zbývající úroky, obrátí se na soud. Malinovi nezbývá, než sklopit uši a úroky doplatit.

Komparační tabulka

Závěr

Tato práce pojednává o splnění závazku a snaží se alespoň trochu a stručně osvětlit některé krkolomně vytvořené právní texty. Můj cíl byl jednoduše osvětlit paragrafy 324-343 Obchodního zákoníku na stručných popisech a jednoduchých příkladech, dvou smyšlených postav. Věřím, tato práce splnila svůj účel a že není napsána ještě krkolomněji než samotné zákony.

Literatura

[1]          Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb. - http://www.webset.cz/obchodni_zakonik9.htm

[2]          Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb. –

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast8h1.aspx