Tisková zpráva zmocněnkyně pro lidská práva k tzv. střídavé výchově

u příležitosti třetího čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k návrhu poslance Pavla Staňka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 205)

Návrh poslance Pavla Staňka na vydání novely zákona o rodině směřuje k posílení institutu střídavé výchovy tím, že soudy budou nově povinny svěřit dítě do střídavé výchovy, pokud budou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat, budou mít o výchovu zájem a bude-li střídavá výchova v zájmu dítěte. Soudy tak budou za splnění výše uvedených podmínek automaticky svěřovat děti do střídavé výchovy. Současné znění zákona o rodině umožňuje soudům svěření do střídavé výchovy jako alternativu a nikoli jako povinnost.

Jsem toho názoru, že předkládaná novela paušalizuje přístup ke střídavé výchově, kterou tímto způsobem priorizuje před ostatními možnostmi úpravy poměrů k nezletilému dítěti a nevhodným způsobem tak zasahuje do prostoru pro volné uvážení soudů. Při svěřování dětí do střídavé výchovy je nezbytné vždy ke konkrétním případům přistupovat individuálně, především a v prvé řadě s ohledem na nejlepší zájem a potřeby dítěte, dále na schopnost dítěte a rodičů střídavou výchovu zvládnout a s důrazem na dohodu rodičů o základních podmínkách střídavé výchovy. Střídavá výchova může být vhodným prostředkem uspořádání práv a povinností rodičů k dítěti, ovšem klade zvýšené nároky jak na rodiče, tak na dítě. Pokud některá ze stran není tyto nároky schopna plnit, může mít střídavá výchova velmi negativní a dlouhodobé následky.

Příčiny toho, že je dosud institut střídavé výchovy využíván poměrně málo a děti jsou zpravidla svěřovány do péče matkám (pomineme-li fakt, že u velmi malých dětí je jejich svěření do převážné péče pouze jednoho z rodičů - většinou matky - z hlediska jejich dalšího vývoje tím nejvhodnějším řešením), leží rovněž ve skutečnosti, že nejen v české společnosti matky obecně o děti před rozvodem pečují ve výrazně vyšší míře než otcové. Tím získávají narozdíl od otců znalosti a dovednosti, na základě kterých bývají považovány za schopnější a povolanější tuto péči vykonávat. Jednou z možností, jak zvýšit podíl dětí svěřovaných do střídavé výchovy, je tak podpora otců ve vyšší účasti v péči o děti již od narození.

Otevření debaty o střídavé výchově považuji za důležité, nicméně nesdílím názor, že navrhovaná legislativní změna je v současné době správnou a efektivní cestou. Návrh novely zákona o rodině považuji za zbytečný, jelikož již dnes mají soudy možnost dítě do střídavé výchovy svěřit. Jako vhodnější metodu, která se osvědčuje také v zahraničí, podporuji zvyšování informovanosti veřejnosti o náležitostech a základních předpokladech úspěšné střídavé výchovy a především rozvoj poradenství rozvádějícím se rodičům, které by jim nabídlo pomoc při nastavování pravidel porozvodové péče o děti, včetně střídavé výchovy.

Zdroj: Vláda ČR (http://www.vlada.cz/)